Poslanecká sněmovna dne 17. 4. 2024 ve 3. čtení schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela řeší nedostatky v oblasti právnických osob podle § 15 ZISIF („nelicencovaných správců“), které jsou zapisovány do seznamu vedeného Českou národní bankou, avšak v zásadě nepodléhají zákonné regulaci ani dohledu ze strany ČNB a nemohou investice nabízet veřejnosti (mimo kvalifikované investory). Název osoby podle § 15 ZISIF nově musí obsahovat spojení „osoba rizikového kapitálu“ a nesmí obsahovat slovo „fond“ (nový odstavec 3)․ Zavádí se informační povinnost vůči investorům a minimální výše investice ve výši 125 000 EUR. České národní bance se svěřuje pravomoc výmazu ze seznamu v případě závažného porušení právních povinností (nový § 15a ZISIF).

Za účelem podpory právní formy uzavřené akciové společnosti se navrhuje nové označení pro její obchodní firmu „investiční fond s fixním základním kapitálem” nebo „SICAF” (nový § 169b ZISIF).

Komanditní společnosti na investiční listy (§ 170 ZISIF) a uzavřené akciové společnosti, která je investičním fondem, se umožňuje vytvářet podfondy (§ 165 až 169 ZISIF ve spojení s § 169b odst. 3 ZISIF), jako je to v současnosti možné u investičního fondu typu SICAV (§ 154 ZISIF). Na tuto změnu navazuje novelizace DPříj.

Výslovně se připouští převod jmění kapitálové společnost do podílového fondu (nové § 432a a násl. ZISIF).

Přijatý pozměňovací návrh vicepremiéra a poslance Mariana Jurečky obsahuje novelizaci DPříj, NemPoj, ScZabPjst a PojZdrav, která částečně ruší, odkládá a mění změny činěné konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.) s účinností k 1. 7. 2024. Dosud neúčinná úprava sčítání dohod o provedení práce pro účely sociálního a nemocenského pojištění a související informační povinnosti vůči zaměstnanci (§ 7a, 7b a 97a NemPoj) se od 1. 1. 2025 nahrazuje „režimem oznámené dohody“ (nové § 7a až 7c NemPoj). Režim oznámené dohody bude možné v kalendářním měsíci uplatnit u téhož zaměstnance pouze jedním zaměstnavatelem. Zaměstnanec bude v rámci oznámené dohody účasten pojištění jen v těch měsících, kdy jeho příjem přesáhne rozhodnou částku – 25 % průměrné mzdy. Zachována je s účinností od 1. 7. 2024 evidence dohod o provedení práce (§ 9a ScZabPjst).

Přijatý pozměňovací návrh poslance Libora Turka mimo jiné v § 4b odst. 2 DPříj zmírňuje podmínku osvobození příjmu, které je podmíněné jeho vynaložením na obstarání vlastní bytové potřeby, tak, že osvobození nemá záviset na oznámení správci do konce lhůty pro podání daňového přiznání.

Návrh byl postoupen Senátu. Základní účinnost zákona je navržena k 1. 7. 2024.