Vláda ČR schválila dne 17. 8. na své pravidelné schůzi návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, kterým se transponuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES o audiovizuálních mediálních službách. Úkolem nové právní úpravy je zajistit všem poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb (tj. provozovatelům televizního vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání) technologicky neutrální způsob regulace a rovné podmínky soutěže, tedy přístup, který nebude činit rozdíl mezi různými platformami pro šíření obdobného obsahu, nicméně zohlední rozdílnou povahu televizního vysílání jako lineární služby a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání jako nelineárních služeb.

Od roku 1989 představovala základní dokument Evropského společenství v oblasti televizního vysílání směrnice Rady 89/552/EHS, tzv. směrnice „Televize bez hranic“, novelizovaná v roce 1997 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES. Jejím hlavním cílem byla realizace jednoho ze základních principů EU – svobodného pohybu služeb – televizních programů. Stanovení minimálních standardů televizního vysílání (regulace reklamy, ochrana dětí a mladistvých apod.) umožnilo, aby televizní programy mohly volně překračovat hranice států uvnitř Evropského společenství. Významným cílem „Televize bez hranic“ byla podpora distribuce a produkce evropských televizních programů. Do českého právního řádu byla implementována zákonem č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů.