Pracovní skupina hodnotila na základě materiálu, který vypracovalo ministerstvo spravedlnosti, právní úpravy sousedních států k této problematice. Odborníci se shodli, že jako nejvhodnější model pro české prostředí připadá právní úprava pro určování výše výživného v Rakousku.

V Rakousku se výživné na dítě stanovuje poměrnou procentuální částkou z čistého příjmu povinného rodiče. U nás se však na rozdíl od Rakouska nebude stanovovat maximální ani minimální výše výživného. „Udělám vše pro to, aby nebyla zodpovědnost za neplatící rodiče přenášena na stát,“ uvedla na závěr schůze ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Pracovní skupina dále vyvodila závěr, podle kterého by mělo být umožněno dovolání k Nejvyššímu soudu, jež by napomohlo k ustálení judikatury. Skupina se také shodla na ustanovení specializovaných krajských senátů či potřebě školení soudců, kteří se řeší tuto problematiku.

Již druhého zasedání se zúčastnili odborníci z ministerstva spravedlnosti, ministerstva práce a sociálních věcí, ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová, děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci profesorka Milana Hrušáková, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 Hana Nová, předseda soudcovské unie Tomáš Lichovník a další.