Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila v prvním čtení dne 25. 2. na své 73. schůzi poslanecký návrh na vydání zákona o zrušení listinných akcií na majitele a o změně některých souvisejících zákonů. Motivem předkládaného zákona je snaha zvýšit transparentnost akcionářské struktury a zabránit zneužívání listinných akcií na majitele.

Platná právní úprava obchodního zákoníku (ObchZ) rozlišuje odlišný režim akcií na majitele a akcií na jméno. Akcie na majitele jsou vždy neomezeně převoditelné a práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloží, nebo ten, kdo prokáže písemným prohlášením osoby, která vykonává úschovu nebo uložení podle zvláštního právního předpisu, že akcie je pro něho uložena podle zvláštního právního předpisu.

Anonymita vlastníka listinné akcie na majitele je často využívána k účelovému zakládání anonymních akciových společností a mezinárodních obchodních společností, které slouží k praní špinavých peněz. Také je prakticky nezjistitelné, zda osoby, které ovládají akciové společnosti na základě akcií na majitele, nejsou zároveň propojeny se zadavateli veřejných zakázek či někým, kdo může takovouto zakázku ovlivnit.

V zásadě existují dva způsoby jak nahradit listinné akcie na majitele, které jsou již emitovány: Buď změnit jejich formu na listinné akcie na jméno, což je postup, který zůstává zcela v dispozici valné hromady dané společnosti. Druhým způsobem je změnit podobu z listinných akcií na majitele na zaknihované, což je upraveno v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT), pouze se tento způsob stane obligatorním ve vztahu ke zrušení listinných akcií na majitele, pokud by k němu nedošlo dobrovolně během přechodného období stanoveného v zákoně. Díky současné úpravě přeměny podoby akcií v ZPKT není třeba vymýšlet nové postupy, postačí modifikovat stávající.

Samotná realizace výměny akcií by se konala ve lhůtě stanovené zákonem v délce 12 měsíců, během níž by valná hromada akciové společnosti, která má listinné akcie na majitele, rozhodla o změně jejich formy nebo podoby. Pokud by v zákonné lhůtě nebyly vyměněny listinné akcie na majitele za akcie jiné formy či podoby, ex lege by se pak všechny listinné akcie na majitele změnily režimem předvídaným v § 112 ZPKT na zaknihované akcie na majitele, na což předkládaný zákon přímo odkazuje. Přeměna podoby akcií na majitele z listinných na zaknihované ex lege by pak zároveň předcházela možným obtížím; např. z důvodů, že v některých společnostech by nebylo snadné sehnat potřebnou kvalifikovanou většinu pro přeměnu formy akcií (viz § 186 odst. 2 ObchZ). Sankce zneplatnění v případě, že vlastník dané akcie neodevzdal, tak představuje motivaci pro vlastníky těchto akcií, aby je přihlásili. Využití takové sankce však má k dispozici i představenstvo akciové společnosti podle § 214 ObchZ, kdy může nepředložené akcie určené k výměně prohlásit za neplatné.

Nyní se bude návrhem zabývat Rozpočtový a Ústavně právní výbor Sněmovny. Navrhovaná účinnost je od 1. 1. 2011.