Senát Parlamentu ČR v minulých dnech schválil návrh zákona, kterým se mění zákon o základních registrech. Původní zákon o základních registrech předpokládá vytvoření čtyř základních registrů a v jeho rámci bylo stanoveno přechodné, tzv. testovací období. Toto období však není dostatečné, proto je navrhováno jeho prodloužení. Dále by měl být návrh zákona posouzen Prezidentem republiky.

Zákon o základních registrech předpokládá vznik čtyř základních registrů, a to základního registru obyvatel, základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí a základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností.

Důvodem vzniku této právní úpravy je předpokládaný princip tzv. sdílení dat, což by mělo znamenat, že orgány veřejné moci budou mít k výkonu své funkce přístup k tzv. referenčním údajům soustředěným na jednom místě.

Zásadním cílem této právní úpravy tak je dosažení stavu, kdy občan při styku s veřejnou mocí již nebude muset opakovaně prokazovat a dokládat skutečnosti, které stát beztak v podobě dat vedených v nejrůznějších databázích eviduje.

Zákon také zakotvuje především vyvratitelnou právní domněnku, že referenční údaj je považován za správný, pokud není prokázán opak nebo pokud nevznikne oprávněná pochybnost o jeho správnosti. Současně je předpokládána povinnost orgánu veřejné moci využívat referenční údaje vedené v základních registrech.

Vzhledem k tomu, že výše uvedená právní úprava je z hlediska zavedení do praxe velice složitá a časově náročná, nepostačuje k jejímu zavedení přechodné období, které bylo zakotveno v původním zákoně. Proto novela zákona toto přechodné období prodlužuje tak, aby byl pro zavedení změn dostatečný prostor pro odstranění možných problémů. Dále by měl návrh zákona podepsat Prezident.