Senát Parlamentu ČR schválil dne 9. 12. na své 2. schůzi návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanoví „domněle oprávněným osobám“ v restitučním řízení lhůtu šesti měsíců pro uplatnění jejich nároku u soudu.

Zákonem č. 93/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), byl doplněn § 4a týkající se osoby domnělého vlastníka. Výraz „domnělý vlastník“ byl následně novelou zákona o půdě nahrazen výrazem „domnělá oprávněná osoba“.

Zákon o půdě neupravuje lhůty vztahující se k nároku domnělé oprávněné osoby založené § 4a odst. 5. Od účinnosti novely zákona o půdě, kterou vešel v platnost § 4a, odkážou pozemkové úřady v případě, že neuznají nárok domnělé oprávněné osoby podle § 4 odst. 3, tuto osobu s jejím nárokem na soud. Podle věty druhé odstavce 5 rozhodne soud o tom, zda je domnělá oprávněná osoba oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákona o půdě. Domnělá oprávněná osoba však není vázána žádnou lhůtou, ve které by svůj nárok u soudu musela uplatnit. V případě nečinnosti domnělé oprávněné osoby v souvislosti s uplatněním nároku dochází k nekonečnému prodlužování restitučního řízení.

V případech, kdy se domnělá oprávněná osoba se svým nárokem na soud neobrátí, některé pozemkové úřady v řízení dále nepokračují, neboť nebyla vyřešena předběžná otázka, zda je domnělá oprávněná osoba osobou oprávněnou. Druhá skupina pozemkových úřadů ve snaze dokončit restituční řízení vydá negativní rozhodnutí podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, protože se domnělá oprávněná osoba se svým nárokem na soud neobrátila a již uplynula obecná promlčecí lhůta podle § 101 občanského zákoníku. Pokud byla proti negativnímu rozhodnutí pozemkového úřadu podána žaloba, je dosavadní rozhodovací činnost soudů nejednotná.
Dalším negativním hlediskem absence lhůty pro uplatnění nároku domnělou oprávněnou osobou u soudu v zákoně o půdě je hledisko časové, neboť obecnou promlčecí lhůtou a navazujícím soudním řízením se správní řízení neúměrně prodlužuje.

Předmětem předkládaného návrhu zákona je stanovení lhůty šesti měsíců pro uplatnění nároku domnělou oprávněnou osobou u soudu.

Zákon má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce. Legislativní proces bude pokračovat v Poslanecké sněmovně.