Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v minulých dnech v prvním čtení projednala vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Účelem návrhu je změnit současný stav, kdy jsou právnické osoby trestně zcela neodpovědné, a to tak, aby právní úprava odpovídala současným celosvětovým trendům. Návrh si dále klade za cíl zvýšit účinnost boje proti závažné protiprávní činnosti, kterou se dosud nedaří uspokojivě postihovat, zejména z toho důvodu, že pachatelé mnohdy zůstávají v anonymitě právnické osoby, nebo se nedaří prokázat individuální odpovědnost za trestné jednání spáchané v působnosti právnické osoby.
Zákonodárce v rámci svých úvah o zavedení trestní odpovědnosti právnických osob vycházel především ze zahraničních právních úprav, kde je závazek k postihu právnických osob plněn převážně v systému pravé trestní odpovědnosti, zčásti pak v systému nepravé trestní odpovědnosti a ojediněle v systému správní, resp. správnětrestní odpovědnosti.
Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob by mělo tedy umožnit účinnější postih některých závažných jednání výslovně uvedených ve zvláštní části trestního zákoníku, jako jsou např. činy vážně poškozující životní prostředí, jednání spojená s organizovaným zločinem apod. Návrh tedy nepřináší trestní odpovědnost právnických osob pro veškeré trestné činy definované v trestním zákoně, ale vymezuje konkrétní skutkové podstaty, pro které budou v případě schválení právní úpravy právnické osoby stíhány. Stejná situace panuje také v oblasti subjektů, na které by se měl nový zákon vztahovat. Trestní odpovědnosti by tedy dle návrhu neměly podléhat všechny právnické osoby, ale především právnické osoby mající povahu korporací, tedy ty, které mají personální substrát, ať už jde o právnické osoby soukromého nebo veřejného práva. Trestní odpovědnost a s tím spojený postih lze uplatňovat i vůči právnickým osobám v likvidaci. Nepředpokládá se však trestní odpovědnost kolektivních subjektů, které nemají právní subjektivitu – tzv. faktických sdružení osob nebo společenství ve fázi formování.
Pokud jde o formy jednání, nerozlišuje návrh rozdíl mezi omisí pravou a nepravou, jako je tomu u osob fyzických, neboť u právnických osob lze důvodně vycházet z předpokladu, že na právnické osoby lze oprávněně klást vyšší nároky ohledně povahy porušených právních povinností.
Právnická osoba by měla odpovídat za trestný čin jen tehdy, jestliže zaviněně neučinila nezbytná opatření k odvrácení nebo odstranění následků uvedených u jednotlivých trestných činů ve zvláštní části trestního zákona anebo takové následky zaviněně způsobila. V rámci navrhované úpravy bude řešena tedy i subjektivní stránka z hlediska jejího rozsahu tak, že by měla zahrnovat možnost právnické osoby při zachování řádné péče následek odvrátit nebo odstranit, anebo pokrývat skutečnost, že právnická osoba následek zaviněně způsobila.
Trestní stíhání fyzické osoby a trestní stíhání právnické osoby pro týž skutkový základ se nevylučuje.
Dále by návrh měli poslanci posoudit v druhém čtení.
