Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila v prvním čtení dne 12. 7. na své 20. schůzi vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Cílem návrhu je dosáhnout větší flexibility pracovněprávních vztahů a vyšší motivace zaměstnavatelů při vytváření nových pracovních míst.

Návrh zavádí řadu změn, uvádíme jen některé z nich. Zkušební dobu bude moci zaměstnavatel prodloužit u vedoucích zaměstnanců ze současných 3 měsíců až na 6 měsíců. Odstupné při rozvázání pracovního poměru by mělo být odstupňováno podle délky pracovního poměru u zaměstnavatele. Navrhuje se omezení současných výjimek z obecné úpravy uzavírání pracovního poměru na dobu určitou; maximální doba 2 let, na kterou je možné pracovní poměr na dobu určitou sjednat, by měla být prodloužena na 3 roky. V rámci této doby by mělo být možné pracovní poměr na dobu určitou sjednat opakovaně ještě dvakrát. Rozsah hodin, které je možno odpracovat u jednoho zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, by měl být zvýšen z dosavadních 150 hodin v kalendářním roce na 300 hodin v kalendářním roce. Odměna z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč měsíčně by měla být nově podrobena sociálnímu i zdravotnímu pojištění.
Navrhuje se nový výpovědní důvod spočívající v hrubém porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance, resp. pojištěnce, dodržovat v době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti léčebný režim. Navrhuje se, aby bylo možné dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli, aniž by přidělující zaměstnavatel byl současně agenturou práce.

Návrh zavádí definici rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a ruší stávající ustanovení o rozvrhování pracovní doby. Nadále je pracovní doba limitována pouze dodržením stanovených odpočinků mezi směnami a v týdnu, jednotnou nejvyšší 12 hodinovou délkou směny a stanovenou týdenní pracovní dobou.

Odpadne také povinnost zaměstnavatele vykazovat u konta pracovní doby každý týden rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou dobou. Budou-li chtít zaměstnavatelé provést změnu v rozvrhu konta, nebudou již nuceni zachovat čtyřtýdenní období, po které nesmí rozvrh měnit.

Novela zákoníku práce reaguje také na nález Ústavního soudu z 12. 3. 2008 a výslovně vyjadřuje princip podpůrného použití občanského zákoníku vůči zákoníku práce. Dále nově navrhuje použít zásady pracovněprávních vztahů jako základní výkladová pravidla. V této souvislosti se navrhuje zjednodušit používání zásady „co není zakázáno, je dovoleno“. Novela také obsahuje několik desítek zpřesnění, vypracovaných především s ohledem na běžného uživatele.

Účinnost novely zákoníku práce se předpokládá od 1. 1. 2012. Nyní se jí bude zabývat Výbor pro sociální politiku a Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny.