Poslanecká sněmovna v prvním čtení projednala návrh zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona spadá do oblasti volby prezidenta republiky, když jeho cílem je změna současného způsoby volby na volbu přímou, a to již v roce 2013.

Současná ústavněprávní úprava předpokládá, že hlava státu je volena Parlamentem České republiky na společné schůzi obou komor. Sama volba se v současné podobě koná v posledních 30 dnech volebního období úřadujícího prezidenta. Uvolní-li se úřad prezidenta, koná se volba do 30 dnů.

Cílem návrhu zákona je především prohloubení účasti občanů na správě věcí veřejných, a to jejich přímým rozhodováním o obsazení úřadu prezidenta. Sama veřejnost se v rámci opakovaně provedených průzkumů staví na stranu přímé volby prezidenta.

Z hlediska postupu by dle návrhu měl být navrhovatelem kandidáta na prezidenta občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta. Jde-li o stanovený počet občanů v petici, vychází se z toho, že je nutno stanovit takový počet, který bude deklarovat dostatečně silnou podporu kandidáta a zamezí nadměrnému užívání tohoto práva.

Vedle toho by měli mít možnost navrhnout kandidáta také poslanci, a to v minimálním počtu 20 poslanců a senátoři, v minimálním počtu 10 senátorů. Volba prezidenta by měla být založena, stejně jako u voleb do Senátu, na dvoukolovém volebním systému s absolutní většinou v 1. kole volby.

Volby prezidenta republiky by měl v případě schválení návrhu vyhlašovat předseda Senátu, který je podle platné právní úpravy vyhlašoval pouze v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny, přičemž do jeho rukou by měl také prezident skládat slib. Základním předpokladem pro toto řešení je ústavní stabilita a nerozpustitelnost Senátu.

Současně návrh přináší také změnu do oblasti ústavněprávního postihu prezidenta, kdy vedle velezrady, jejíž skutková podstata se přenáší přímo do Ústavy, mohl být prezident stíhán i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Do procedury zahájení ústavněprávního postihu prezidenta by vedle Senátu měla být nově zapojena i Poslanecká sněmovna, neboť k podání ústavní žaloby Senátu proti prezidentu k Ústavnímu soudu bude nezbytný její souhlas. V obou komorách by se v těchto případech mělo rozhodovat ústavní většinou.

Dále by měl být návrh posouzen poslanci ve druhém, případně i třetím čtení.