Připravovaný zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který je právě projednáván v Parlamentu, skrývá úskalí, která by mohla narušit konzistentní aplikaci práva hospodářské soutěže i veřejných zakázek. Uvádí to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve své tiskové zprávě.
Do taxativního výčtu trestných činů v návrhu zákona se dostalo jak „porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže“, tak „sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě“ a „pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži“. V praxi by toto ustanovení znamenalo, že uvedené delikty by podléhaly přezkumu ze strany orgánů činných v trestním řízení (dále „OČTŘ“). Zahájení vyšetřování ze strany OČTŘ by přitom automaticky znamenalo vyloučení zahájení správního řízení v téže věci před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
Uvedená úprava by pravděpodobně vedla ke snížení efektivity vymáhání soutěžního práva i kontroly veřejných zakázek. ÚOHS jakožto specializovaný orgán státní správy, který má v současné době pro tyto oblasti výhradní pravomoc, disponuje odborným zázemím, erudovanými pracovníky, dlouholetou praxí, metodikami a nástroji, jež jsou pro jakýkoliv jiný orgán státní správy v tuto chvíli nedosažitelné. Rozdělení pravomocí mezi několik odpovědných orgánů by vedlo ke snížení kvality výsledků. Rozdělení pravomocí by přineslo také vyšší míru nepřehlednosti výkonu státní správy. Vzniklá situace by dále mohla vést k roztříštěnosti a nejednotnosti aplikační praxe, což by zhoršilo předvídatelnost rozhodnutí ve věcech antitrustu i veřejných zakázek. OČTŘ navíc narozdíl od ÚOHS nedisponují možností vydávat předběžné opatření zakazující uzavření smlouvy či nápravná opatření, zejména zrušení některých úkonů zadavatele nebo vyslovení zákazu plnění smlouvy.
Z mezinárodních závazků České republiky vyplývá také povinnost přímo aplikovat unijní právo a rozhodovat o jeho porušení. Orgány činné v trestním řízení by nebyly schopny těmto závazkům dostát, neboť v případech kartelových dohod by mohly konstatovat pouze spáchání trestného činu dle trestního zákoníku, nikoliv však porušení čl. 101 Smlouvy o fungování EU.
ÚOHS z toho usuzuje, že navrhované legislativní úpravy by oproti původnímu záměru mohly kvalitu regulace v obou oblastech výrazným způsobem poškodit. Přestože je zavedení trestní odpovědnosti právnických osob z obecného hlediska potřebné, jeho neuvážená aplikace by mohla mít dopad negativní.
