Vláda ČR v minulých dnech projednala a projevila souhlas s návrhem zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Cílem nové právní úpravy je postupné vypořádání vztahu mezi státem a církvemi spolu s majetkovým vypořádáním do současné doby nevyřešených závazků státu. Dále by návrh měla posuzovat Poslanecká sněmovna a posléze Senát.

„Jsme dnes po více než dvaceti letech o krůček blíže k napravení některých křivd spáchaných komunistickým režimem a vyřešení otázky financování církví pro budoucnost,“ konstatovala po jednání ministryně kultury.
Současná právní úprava vypořádání s církvemi byla přijata již v roce 1949, přičemž cílem odpovídajícího zákona bylo zajistit nezávislost církví na státu. Tento cíl si nová právní úprava taktéž převzala, přičemž však těžištěm návrhu je především provést nápravu křivd způsobených minulým režimem, tedy vypořádání majetkových a finančních závazků státu vůči církvím.

Návrh zákona tedy počítá v první řadě s naturálním vydáním původního církevního majetku, přičemž však obsahuje jisté omezení. To spočívá ve skutečnosti, že restituce by se měla týkat pouze majetku, který je nyní ve vlastnictví státu. Bude tak vydán zejména majetek, který spravuje Pozemkový fond a majetek, se kterým hospodaří Lesy ČR. Fakticky to tedy znamená, že dle navrhovaného zákona jsou povinnými osobami pouze stát či jeho orgány.

Vzhledem k tomu, že církve a náboženské společnosti neobdrží veškerý majetek, stanovila vláda, že za nevypořádaný majetek náleží dotčeným církvím a náboženským společnostem finanční náhrada. Tato náhrada by měla být splácena po dobu 30 let a její výše bude každý rok upravována s ohledem na míru inflace.

Dalším pozitivním dopadem, který si vláda klade za cíl v případě, že bude návrh zákona schválen, by mělo být zrušení tzv. blokačního paragrafu zákona o půdě a zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Po tomto zrušení by tedy měla být opět umožněna individuální bytová i podnikatelská výstavba a zabráněno dalšímu zhoršování technického stavu nemovitostí blokovaných příslušnými ustanoveními.

V neposlední řadě by po přijetí nové právní úpravy mělo dojít také k definitivní odluce církve od státu, tedy opuštění principu financování platů duchovních a dalších výdajů církví a náboženských společností ze státního rozpočtu podle zákona o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Dále by měl být návrh posouzen oběma komorami Parlamentu ČR.