Druhá komora Parlamentu ČR v minulých dnech projednala dva senátní návrhy novel Ústavy, jejichž cílem je omezení imunity zákonodárců. Změny navazují na již několikrát proklamovanou snahu omezit imunity zástupců v obou komorách a navazují také na již několikrát zamítnuté návrhy, které se této tématice věnovaly.

První z projednaných návrhů zákonů má za cíl změnu v oblasti trvání nestíhatelnosti člena komory či Ústavního soudce. Současná právní úprava je založena na principu, kdy v případě, že jedna z komor, jíž je zastupitel členem, odmítne udělit souhlas s trestním stíháním, je toto stíhání navždy vyloučeno. Znamená to tedy, že poslanec, senátor, případě soudce Ústavního soudu se tak stává do konce svého života nestíhatelným. Návrh si tedy v této oblasti klade za cíl tuto doživotní nestíhatelnost změnit a proto zavádí změnu, kdy by trestní stíhání bylo v případě zmíněného odepření souhlasu vyloučeno nikoli navždy, ale bylo by omezeno na dobu výkonu mandátu člena Parlamentu, respektive výkonu funkce soudce.

Druhá projednaná úprava přináší změny v oblasti udělování souhlasu s trestním stíháním a také imunity proti zadržení. Jak je uvedeno výše, dle současné právní úpravy je stíhání poslance, senátora či soudce Ústavního soudu možné jen se souhlasem komory, které je členem, popřípadě Senátu. Současně však Ústava uvádí, že poslance či senátora je možné zadržet jen se souhlasem předsedy komory, které je členem. V případě, že tento souhlas neudělí, může zadržení trvat pouze 24 hodin. Návrh předpokládá vypuštění jak udělení souhlasu k trestnímu stíhání, tak uvedené imunity proti zadržení.

Návrhem by se dále měly zabývat výbory senátu.