Vláda připravuje návrh právní ochrany osob, které oznámí trestné jednání, k němuž dochází v jejich zaměstnání. Podle místopředsedkyně vlády Karoliny Peake i odborníků je těmto lidem především potřeba poskytnout jistotu a změnit jejich obraz ve společnosti. Právní ochrana by mohla začít platit již za rok.

Místopředsedkyně vlády Karolina Peake ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí připravila návrh věcného záměru zákona, který by měl oblast whistleblowingu řešit. Návrh nyní jednotlivé resorty projednávají v připomínkovém řízení. Do konce listopadu by pak měl vzniknout samotný návrh právní úpravy, která by se stala součástí antidiskriminačního zákona. Podle Peake by měla ochrana oznamovatelů začít fungovat od září příštího roku.

Podle vlády je třeba otevřít diskusi a vysvětlit pojem whistleblowingu, aby se mohl změnit obecný postoj společnosti k oznamovatelům. „Stále se často setkáváme s označením těchto osob jako ‚práskačů‘ či ‚udavačů‘, a to i v rámci oficiální komunikace ve veřejné správě,“ sdělila místopředsedkyně vlády.

Jedna ze zásadních otázek při přípravě návrhu spočívala v tom, jak široce bude právní ochrana whistleblowerů pojata. Úřad vlády proto vypracoval tři varianty. Nejširší z nich počítala s poskytováním ochrany všem fyzickým osobám, které oznámí protiprávní jednání a pomohou k objasnění případu. Druhá se zaměřovala na ochranu fyzických osob, které oznamují trestněprávní jednání. Již v průběhu přípravy analýzy však bylo jasné, že přednost dostane nejužší varianta, která stanoví pravidla ochrany pro zaměstnance, kteří oznámí trestněprávní jednání, k němuž dochází v místě, kde pracují. S tím nesouhlasil například Svaz měst a obcí ČR, který požadoval, aby právní ochranu získaly všechny fyzické osoby, které oznámí trestněprávní jednání.