Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v minulých dnech v prvním čtení projednala vládní návrh zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Cílem návrhu je především lepší komplexnější úprava specifické oblasti spolupráce v trestních věcech a současně nutnost reagovat na změny v této oblasti. Poslanci se rozhodli návrh zákona pustit do druhého čtení a nyní je tedy projednají výbory Sněmovny.

Návrh zákona přímo navazuje na současnou právní úpravu obsaženou v trestním zákoníku, a to jak pokud jde o obecnou, tak zvláštní část. Zvláštní pozornost návrh věnuje zcela nové právní úpravě spolupráce orgánů ČR a mezinárodní trestních soudů a mezinárodních trestních tribunálů.

Návrh zákona v první řadě upravuje základní otázky mezinárodní justiční spolupráce, to znamená, že jsou mimo jiné definovány kromě předmětu úpravy zákona také pojmy, které jsou zákonem používány, a je upravena záruka vzájemnosti, ochrana zájmů ČR a zásada speciality mezinárodní justiční spolupráce.

Dále právní úprava zakotvuje zvláštní postupy mezinárodní justiční spolupráce, upravuje ochranu informací, zastoupení České republiky v Eurojustu, fungování Evropské justiční sítě, působení styčných soudců a styčných státních zástupců a Schengenský informační systém.

Vedle uvedených témat je možné v návrhu nalézt také úpravu jednotlivých forem mezinárodní justiční spolupráce či zvláštní postupy mezinárodní justiční spolupráce ve vztazích České republiky s jinými členskými státy EU. Současně návrh implementuje jednotlivé právní akty EU upravující nástroje justiční spolupráce, konkrétně vytváření a fungování společných vyšetřovacích týmů, postupy související s vydáváním a výkonem evropského zatýkacího rozkazu, včetně předávání s Islandskou republikou a Norským královstvím, příkaz k zajištění hodnoty nebo důkazního prostředku, postupy při uznání a výkonu rozhodnutí ukládajících náhradní opatření za vazbu, postupy při předcházení a řešení kompetenčních sporů, postupy při uznání a výkonu rozhodnutí, která ukládají peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění a další.

Dále by tedy měly návrh zákona posoudit výbory a poté poslanci ve druhém, potažmo třetím čtení.