Senát Parlamentu ČR schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou dne 11. 12. na své 2. schůzi vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela zavádí nový způsob doručování soudních písemností, zjednodušuje systém protokolace nebo omezuje rozsah odůvodnění soudních rozhodnutí.

 Účelem novely občanského soudního řádu je především zamezit průtahům v soudním řízení, odbřemenit soudce a zjednodušit tento procesní předpis.

Problémy s efektivitou a spolehlivostí doručování soudních písemností mají zejména soudy prvního a druhého stupně. Nová úprava proto mění zásadním způsobem odpovědnost za doručení písemností, přesouvá totiž odpovědnost ze státu na adresáta. Změna zákona počítá se zavedením povinné doručovací adresy, kterou si bude moci každý sám zvolit, nebo bude zjištěna z dostupných registrů, jako je centrální evidence obyvatel, obchodní rejstřík či živnostenský rejstřík. V souvislosti s elektronizací justice zvýrazňuje a upřednostňuje elektronické doručení.

Novela občanského soudního řádu dále obsahuje zjednodušení protokolace a omezení rozsahu odůvodnění rozhodnutí soudů. Změna zákona zavede protokolaci formou zvukového či zvukově obrazového záznamu jednání, který by se zásadně nepřepisoval. Záznam, který se bude uchovávat na trvalém nosiči dat, bude obsahovat celé soudní jednání vyjma porady senátu. Soudci nebudou muset vyhotovovat odůvodnění rozsudků např. při vyhovění návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval a v dalších případech určených zákonem. Tím se výrazně urychlí soudní řízení.

Novela také počítá se zavedením obrany proti průtahům v soudním řízení. Soudu, vůči kterému návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu směřuje, umožní postoupit návrh buď soudu vyššího stupně nebo provést všechny úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení. Kromě toho si navrhovaná právní úprava v části řízení o dědictví  klade za cíl posílení pravomocí notářů jako soudních komisařů v řízení o dědictví, a tím urychlení dědického řízení a v neposlední řadě i přispění k odbřemenění soudů od administrativně jednoduché agendy.

Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení a nyní se k němu vyjádří prezident.