Samo vědomí plnitele o absenci jeho povinnosti k úhradě cizího dluhu nevylučuje vznik nároku na vydání bezdůvodného obohacení vůči osobě, za niž plnil a jíž se zánikem dluhu dostalo majetkového prospěchu. Nelze bez dalšího usuzovat, že každý, kdo plní na cizí dluh, který nezajišťuje, aniž by si předem vymínil postoupení pohledávky, jedná v darovacím úmyslu. Číst celý judikát