Beck-online blog
Beck-online není jen perfektně vybavená knihovna. Je to obrovská síť propojených informací z různých zdrojů. Naším úkolem je pro vás informace analyzovat, hledat mezi nimi souvislosti, označovat je, formátovat a řadit tak, abyste je snadno našli a neztráceli čas.
Rozšíření pravomocí NKÚ
Na kraje, obce a některé veřejné instituce směřuje historicky sedmý pokus o rozšíření rozsahu činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle projednávané novely čl. 97 Ústavy bude NKÚ vykonávat kontrolu hospodaření s dalšími veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů, a dále kontrolu hospodaření právnických osob, ve kterých mají stát nebo územní samosprávný celek většinovou majetkovou účast. O návrhu, včetně prováděcích zákonů, jednají poslanci v těchto dnech. Celá zpráva
Tvrdý brexit
Poslanecká sněmovna schválila již v prvním čtení vládní návrh zákona o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie. Cílem návrhu je předejít závažným komplikacím hrozícím v případě, že nedojde k uzavření dohody o podmínkách vystoupení. Zákon má do konce roku 2020 zajistit reciproční zachování práv britských občanů v oblastech, které přehledně vypočítáváme. Celá zpráva
Režim ZPr pro výkon funkce statutárního orgánu obchodní společnosti (Nejvyšší soud, 31 Cdo 4831/2017)
Komentované rozhodnutí je významné pro právní praxi tím, že dává jednoznačnou a snad již konečnou odpověď na tolik diskutovanou otázku tzv. souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace s pracovním poměrem. Rozsudek velkého senátu připouští, že smlouvu o výkonu funkce (případně tzv. manažerskou smlouvu) lze podřídit režimu ZPr. Jsou-li tímto krokem v praxi obvykle sledovány benefity ve prospěch členů statutárních orgánů obchodních korporací, pak je jednoznačné, že mezi tyto nemůže patřit zejména limitovaná povinnost k náhradě škody ani zvláštní ochrana při ukončování právního vztahu. Číst celý judikát
Povinnost sjednat povinné pojištění nepoužívaného vozidla (Soudní dvůr EU, C-80/17)
Judikatura ESD týkající se pojištění povinné odpovědnosti z provozu motorových vozidel dlouhodobě zastává široký výklad povinnosti vozidlo pojistit, resp. šíře krytí tohoto pojištění. Tento přístup se tradičně setkává s odporem mnoha členských států, jako tomu bylo i v této věci. Závěr ESD je však jediný logický, pokud vozidlo nebylo oficiálně vyřazeno z provozu, je nadále registrované a provozuschopné, není žádný důvod, proč by se na něj pojistná povinnost neměla vztahovat. Jak ostatně ukazuje právě tento případ, takové vozidlo může být kdykoli znovu provozováno ke svému účelu a v této souvislosti způsobit dopravní nehodu, tudíž logicky musí být předmětem povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti. Číst celý judikát
Přezkum platnosti rozhodnutí orgánu spolku v (novém) občanském zákoníku. (Nejvyšší soud, 29 Cdo 3307/2016)
Nejvyšší soud se v projednávané věci zabýval několika změnami, které v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku přinesla právní úprava účinná od 1. 1. 2014. Vedle významné změny týkající se posuzování věcné příslušnosti (blíže odůvodnění komentovaného rozhodnutí) se změnil i postup při přezkumu platnosti rozhodnutí orgánu spolku (pro spolkové právo nová pravidla v § 260 a 261 ObčZ). Číst celý judikát
Porušení závazkového práva jako jednočinný souběh až tří deliktů (delikt závazkový, delikt nekalé obchodní praktiky a delikt nekalé soutěže)
Současná právní praxe opomíjí možnost kvalifikace porušení závazkového práva ze strany podnikatele vůči spotřebiteli současně jako závazkový delikt, delikt nekalé obchodní praktiky i nekalé soutěže. Tento příspěvek se vypořádává s hmotněprávními i procesněprávními aspekty takové kvalifikace, zohledňuje judikatorní i doktrinální názory české i zahraniční. Přejít na celý článek
Přičitatelnost přestupků právnickým osobám (se zřetelem k právu trestnímu)
Nová úprava správního trestání obsažená v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („PřesZ“), rozšiřuje dosah pojmu přestupku tím, že mu podřazuje mimo jiné též protiprávní činy označované dosud jako jiné správní delikty právnických osob (viz § 112 odst. 1 PřesZ). Jakýkoli pokus upravit následky protiprávního jednání právnických osob se musí určitým způsobem postavit k otázce, které akty fyzických osob lze pokládat za jednání osob právnických, tj. k problému přičitatelnosti. Mezi otázky, jež PřesZ v rámci sjednoceného režimu postihování správních deliktů reguluje, se proto zcela správně řadí též to, za jakých okolností lze na právnickou osobu hledět jako na pachatele přestupku, přestože dotčený protiprávní čin musel být z povahy věci fakticky realizován fyzickou osobou (§ 20 PřesZ). Přejít na celý článek
Evropský parlament schválil nařízení o volném pohybu neosobních údajů v EU
Evropský parlament přijal v prvním čtení dne 4. 10. 2018 nový právní rámec, který umožní volný pohyb jiných než osobních údajů v EU. Nová pravidla by měla podpořit obchodní aktivity fyzických i právnických osob tím, že v rámci jednotného trhu EU ruší územní omezení pro uchovávání a zpracovávání dat s výjimkou osobních údajů (non-personal data). Přejít na celý článek
Jakost legislativního procesu
Ten, kdo tvoří právní předpis, by měl ovládat nejen předmět úpravy, ale také zásady logiky, sémantiky a gramatiky. A zcela samozřejmě by měl ovládat systematiku právního řádu České republiky. Věcné správnosti má odpovídat vysoká stylistická úroveň.
Příkladem nesprávné a zavádějící formulace je úvodní část Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 20/2018 Sb., publikovaného v částce č. 12/2018 Sbírky zákonů:
„Ministerstvo zdravotnictví podle § 30 odst. 2 písm. f) zákona č. 290/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, stanoví antigenní složení očkovací látky proti pneumokokovým infekcím pro očkování pojištěnců nad 65 let věku:“
Z uvedeného textu vyplývá, že by sdělení mělo být prováděcím předpisem k zákonu č. 290/2017. Ve skutečnosti však provádí § 30 odst. 2 písm. f) zákona č. 48/1997 Sb.
Po náhledu do novely č. 290/2017 Sb. není složité tuto situaci správně posoudit (žádný §30 tam ani není), ve Sbírce se však z různých příčin objevuje celá řada záludností. V C. H. Beck děláme všechno proto, abyste se podobnými problémy nemuseli zabývat. Prostě se spolehněte na beck-online a věnujte se hlavně svým klientům.
Obrana proti zajišťovacím a exekučním příkazům
Rozsudek NSS z 6. 4. 2017, sp. zn. 1 Afs 4/2017 (3564/2017 Sb. NSS)
Proti zajišťovacímu příkazu v daňovém řízení dle § 167 DŘ je možno podat odvolání a proti němu žalobu; proti exekučnímu příkazu podle § 178 DŘ je možno podat žalobu přímo. Prostředkem obrany je proto v obou případech žaloba proti rozhodnutí ve smyslu § 65 SŘS, nikoli subsidiární zásahová žaloba podle § 82 SŘS, a to ani tehdy, když žalobce tvrdí, že brojí hlavně proti „způsobu“, jakým proti němu daňová správa postupovala (množství vydaných příkazů a celková takto postižená částka).
Určení skutečného příjmu povinného pro účely stanovení výživného
Nález ÚS z 8. 8. 2017, sp. zn. II. ÚS 3094/16
Základ daně, který je rozhodný pro daňové účely, nutně nepředstavuje reálný rozdíl mezi příjmy a skutečně vynaloženými výdaji, z něhož je třeba vycházet pro účely stanovení výživného. Nikoliv každý výdaj rodiče, který DPříj uznává jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je pro rodiče z hlediska jeho podnikání nezbytný do té míry, že by po něm nebylo možno důvodně požadovat, aby z něj přednostně splnil svou vyživovací povinnost. Proto je v zájmu řádného zjištění skutkového stavu nutno vést dokazování takovým způsobem, aby byl prokázán skutečný příjem povinného, z něhož lze spravedlivě požadovat placení výživného, nikoliv jen příjem vykázaný podle daňových a účetních předpisů.
Potvrzení elektronického podání bez podpisu
Usnesení NSS z 21. 12. 2016, sp. zn. 7 As 274/2016 (3549/2017 Sb. NSS)
Žalobkyně se ve správním soudnictví bránila rozhodnutím, jimiž byla shledána vinnou ze spáchání dopravního přestupku. Proti rozsudku KS v Brně podala blanketní kasační stížnost, kterou doručila ve dvoutýdenní lhůtě k podání kasační stížnosti přímo NSS prostým e-mailem bez elektronického podpisu, a následně, den po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, tuto stížnost prostřednictvím datové schránky doručila KS v Brně. NSS však k první kasační stížnosti nepřihlížel (byla podána včas, ale v neúplné formě) a druhou kasační stížnost odmítl pro opožděnost, neboť dospěl k závěru, že podání učiněné způsobem, jenž vyžaduje potvrzení podle § 37 odst. 2 SŘS, je nutno v zákonné třídenní lhůtě potvrdit u téhož soudu, u kterého bylo učiněno, jinak je nelze pokládat za „potvrzení“ předchozího nedokonalého podání.
Komentář: Podala-li by tedy stěžovatelka kasační stížnost u KS o den dříve, nejednalo by se sice o potvrzení podání učiněného u NSS podle § 37 odst. 2 SŘS, jednalo by se však o včasnou samostatnou kasační stížnost. Nutno dodat, že toto rozhodnutí NSS sehrálo důležitou roli při sjednocování praxe mezi správními soudy po novelizaci § 37 odst. 2 SŘS provedené v souvislosti se zrušením ElPod a nabytím účinnosti SlužET, která z § 37 odst. […]
Autonomie vůle stran a otázka propadné zástavy
Nález ÚS z 25. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 34/17
Při posuzování věci se soud nemůže spokojit s úzce formalistickým pohledem, v posuzovaném případě, že skutečným smyslem předmětných smluv bylo sjednání tzv. propadné zástavy, ale musí hledat ekonomickou kauzu, hospodářský účel, ke kterému jednotlivé právní kroky stran směřují. Z pohledu hospodářské kauzy (je-li jasná) pak vykládá obsah právního jednání a posuzuje jeho soulad se zákonem a dobrými mravy. Ne každá transakce, při níž je kupní cena za převod nemovitosti započítávána vůči pohledávce kupujícího, musí být automaticky neplatná z důvodu existence propadné zástavy. Podstatný při určení neplatnosti je vždy smysl takového ujednání.
ÚS: Ukládat nezletilým osobám povinnost uhradit poplatky za provoz systému shromažďování odpadů je neústavní
Dne 16. října 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 338/2017 Sb. nález Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2017 sp. zn. Pl. ÚS 9/15 ve věci návrhu na vyslovení neústavnosti § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 185/2001 Sb.
Nejvyšší správní soud navrhl podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, prohlášení neústavnosti citovaných ustanovení zákona č. 565/1990 Sb. Ta ukládají poplatkovou povinnost i nezletilým dětem, které mají v obci trvalý pobyt․ Tato úprava, která stanovila jako rozhodující hledisko pro určení poplatníka trvalý pobyt v obci bez ohledu na věk poplatníka a na jeho finanční soběstačnost, je podle navrhovatele v rozporu s právem na ochranu majetku, na zvláštní ochranu dětí a mladistvých, s právem na spravedlivý proces a také v rozporu s povinností státu respektovat nejlepší zájem dítěte.
Ústavní soud návrhu vyhověl. Důvody, které jej k tomu vedly, se však vztahují pouze na nezletilé poplatníky poplatku za provoz systému shromažďování odpadů. Proto soud omezil rozsah svého rozhodnutí právě na tuto skupinu poplatníků. S ohledem na čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou orgány veřejné moci povinny promítnout důsledky shledané protiústavnosti do své rozhodovací praxe, tedy při řešení konkrétních případů zohlednit výše uvedené derogační důvody a neaplikovat ustanovení § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění […]
ÚS: Poškozený či jeho zmocněnec má v trestním řízení stejné právo na navrácení lhůty jako obviněný a jeho obhájce
Dne 19. října 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 345/2017 Sb. nález Ústavního soudu ze dne 18. července 2017 sp. zn. Pl. ÚS 32/16 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízením soudním, ve znění pozdějších předpisů.
Stěžovatelé se ústavní stížností domáhali zrušení rozhodnutí krajského soudu, jimiž byla zamítnuta stížnost stěžovatelů jakožto poškozených v trestním řízení proti usnesení o povinnosti obviněného k náhradě nákladů poškozených potřebných k uplatnění jejich nároků v adhezním řízení, a to z důvodu opožděnosti․ Současně soud zamítl žádost o navrácení lhůty pro podání osobou neoprávněnou. Zmocněnec stěžovatelů zmeškal třídenní lhůtu ze zdravotních důvodů, přičemž hned následující den po marném uplynutí lhůty zaslal soudu jménem stěžovatelů předmětnou stížnost spolu s lékařskou zprávou a žádostí o navrácení lhůty podle ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu. Této žádosti krajský soud nevyhověl s odůvodněním, že toto ustanovení přiznává právo žádat o navrácení lhůty toliko obviněnému. S ústavní stížností spojili stěžovatelé návrh na zrušení ustanovení § 61 odst. 1 věty první a ustanovení § 143 odst. 1 v rozsahu slova „tří“ zákona č. 141/1961 Sb. První senát Ústavního soudu rozhodl tak, že řízení o ústavní stížnosti přerušil a návrh na zrušení napadených ustanovení postoupil plénu Ústavního soudu k rozhodnutí.
Návrh byl zamítnut. Ústavní soud dospěl k závěru, že zrušení napadených ustanovení není nutné ani žádoucí, neboť lhůta tří pracovní dnů platí shodně pro všechny oprávněné subjekty. […]
ÚS: Za určitých podmínek je celospolečenský zájem na ochraně ovzduší nadřazen individuálnímu právu na nedotknutelnost obydlí
Dne 25. září 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 313/2017 Sb. nález Ústavního soudu ze dne 18. července 2017 sp. zn. Pl. ÚS 2/17 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb.
Navrhovatel, skupina 41 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, navrhl Ústavnímu soudu, aby v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb., zrušil § 17 odst. 2, § 23 odst. 1 písm. j) a část § 23 odst. 2 písm. a) v ustanovení písm. „j)“. Napadená ustanovení dávají obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností možnost, aby za účelem kontroly spalovacího stacionárního zdroje zasáhl do práva jeho provozovatele na nedotknutelnost obydlí podle čl․ 12 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatel zdůrazňuje, že Listina umožňuje domovní prohlídku na příkaz soudce jen pro účely trestního řízení, nikoliv v případě postupu podle zákona o ochraně ovzduší.
Návrh byl zamítnut. Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená právní úprava, která představuje omezení základního práva na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 odst. 3 Listiny a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, splňuje formální i materiální podmínky pro zákonné omezení tohoto práva a sleduje legitimní cíle ochrany zdraví osob a ochrany práv a svobod jiných, přičemž je vůči těmto legitimním cílům přiměřená. Jestliže z našeho právního řádu a také z judikatury Evropského soudu pro lidská práva obecně plyne, že důkazní břemeno […]
Nová úprava nemocenského pojištění podporuje prorodinnou politiku
Dne 19. září 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 310/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Novela rozšiřuje okruh osob, kterým náleží náhrada za ztrátu příjmu z důvodu ošetřování člena rodiny․ Její cílem je zajistit dlouhodobé ošetřování osoby odkázané na péči a zároveň řešit hmotné zajištění ošetřující osoby novou dávkou nemocenského pojištění. Na tuto novou dávku se budou vztahovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, a také dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení, pokud se vztahují na oblast nemocenského pojištění.
Novela má pozitivní sociální dopady na rodiny s osobami, které potřebují celodenní ošetřování. Finančním přínosem takové rodiny bude pro ošetřující osobu dávka dlouhodobého ošetřovného, která jí nahradí ucházející příjem z výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění. U osob, které v současné době řeší situaci čerpáním dovolené, bude přínosem též možnost ušetřit dovolenou za toto období.
Ochrana osobních údajů je zajištěna, zpracovatelé citlivých informací o pojištěncích jsou vázáni mlčenlivostí.
Zákon nabude účinnosti dnem 1. června 2018.
Zdroj: Právní zpravodaj, C. H. Beck
Spravedlivější uspořádání financování garančního fondu v rámci pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla
Dne 15. září 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 293/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Přijetím nového občanského zákoníku byla do právního řádu zavedena nová právní úprava náhrady újmy, majetkové i nemajetkové. Tím se zvyšuje celkový objem pojistných plnění, zejména v oblasti újem na zdraví, které jsou častými důsledky dopravních nehod.
V návaznosti na současný platný systém financování garančního fondu dochází k tomu, že prostřednictvím příspěvků, jejichž výše je stanovována v závislosti na podílu dané pojišťovny v segmentu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na trhu, se fakticky na poskytování plnění z garančního fondu místo vlastníků vozidel, kteří nesplnili svou povinnost sjednat povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podílí prostřednictvím hrazení pojistného ti vlastníci vozidel, kteří svou uvedenou povinnost řádně plní․
Novela tento zjevně diskriminující stav napravuje. Vychází vstříc celospolečensky žádoucímu požadavku, aby se na financování garančního fondu podíleli především ti, kdo svou povinnost sjednat a udržovat pojištění odpovědnosti neplní. Nový systém příspěvku spolu s podstatně redukovanou povinností hradit regresní náhrady, povede ke spravedlivějšímu uspořádání.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Zdroj: Právní zpravodaj, C. H. Beck
Zlepšení pracovních podmínek posádek plavidel vnitrozemské vodní dopravy
Dne 15. září 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 292/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Právní úprava pracovní doby posádky plavidla vnitrozemské vodní dopravy byla dosud obsažena v nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění nařízení vlády č. 353/2009 Sb. Tato úprava nebere v úvahu směrnici 2014/112/EU.
Novela přináší hlavní změnu v poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu․ Citovaná směrnice EU a na ni navazující transpoziční úprava stanoví, že nepřetržitý odpočinek v týdnu nemusí být poskytnutý každý týden, ale nejpozději po 31 dnech (ca 4,5 týdne) v rozsahu 225 hodin. Zkracuje se tedy na polovinu doba, po kterou zaměstnavatel nemusí zaměstnanci poskytnout nepřetržitý odpočinek v týdnu (den odpočinku) a zároveň se prodlužuje doba odpočinku, na který má zaměstnanec nárok.
Zákon nabyl účinnosti dnem 30. září 2017.
Zdroj: Právní zpravodaj, C. H. Beck
Posílení práv vlastníků bytových jednotek
Dne 15. září 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 291/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Cílem novely je posílit práva vlastníků bytových jednotek, kteří řádně hradí své závazky související se správou domu a pozemku. Jsou nuceni ručit za závazky těch vlastníků jednotek, kteří dluží často značné částky. V důsledku preferenčního postavení zejména zástavních věřitelů je omezena vymahatelnost jejich pohledávek.
Tyto problémy řeší dílčí změna občanského soudního řádu, zákona o veřejných dražbách a insolvenčního zákona, která by posílila pozici věřitelů v případě pohledávek souvisejících se správou domu a pozemku vůči vlastníkovi jednotky․ Napříště pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky budou uspokojovány přednostně z výtěžku z prodeje jednotky, a to do výše jedné desetiny tohoto výtěžku. Toto upřednostnění pohledávek souvisejících se správou domu a pozemku v domech, které jsou v bytovém spoluvlastnictví, v omezeném rozsahu umožní lépe vyvážit práva věřitelů, kdy je doposud zástavní věřitel v nepoměrně lepším postavení než společenství vlastníků či vlastníci jednotek v domech, v nichž nevzniklo společenství vlastníků, a posílí se tak vymahatelnost těchto pohledávek, tedy i princip odpovědnosti dlužníků za své dluhy.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2017.
Zdroj: Právní zpravodaj, C. H. Beck
Snížení spoluúčasti pojištěnců ze sociálně zranitelných skupin
Dne 15. září 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 290/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Hlavním účelem novely je snížit spoluúčast pojištěnců, patřících do sociálně zranitelných skupin obyvatelstva, na doplatcích na léčivé přípravky částečně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění․ Snižuje se spoluúčast u osob od 65 let věku s navazujícím dalším snížením spoluúčasti od 70 let věku. Novela není v rozporu se zákazem diskriminace. Není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Novelou není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie a její obsah není s právem Evropské unie v rozporu.
Zákon jako celek nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018, některá z jeho ustanovení však již dnem 15. září 2017, respektive dnem 1. listopadu 2017.
Zdroj: Právní zpravodaj, C. H. Beck
Snížení administrativní zátěže podnikatelů
Dne 15. září 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 289/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Novela je zaměřena na zkvalitnění podnikatelského prostředí, zejména na odstranění nedůvodných rozdílů mezi jednotlivými skupinami podnikatelských subjektů, snížení administrativní zátěže podnikatelů, jakož i na zlepšení dostupnosti potřebných informací o podnikatelích zapsaných v živnostenském rejstříku pro veřejnost․ Je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, je slučitelná s předpisy Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Není v rozporu se zněním mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Nedojde ke zpřístupňování údajů osob, které jsou jinak dostupné pouze osobám, jichž se týkají, nebo příslušným státním orgánům. Pravděpodobnost korupčního rizika je malá vzhledem k existujícím kontrolním mechanismům.
Zákon nabyl účinnosti dnem 30. září 2017.
Zdroj: Právní zpravodaj, C. H. Beck
ÚS: o uzavírce pozemní komunikace je možné rozhodnout bez ohledu na skutečnost, že na místo uzavírky bylo řádně ohlášeno shromáždění
Dne 4. září 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 282/2017 Sb. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 21/16, kterým se zamítá návrh na zrušení § 24 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ve zbytku se návrh odmítá.
Návrh podala skupina 18 senátorů Parlamentu České republiky․ K přesvědčení o neústavnosti napadeného ustanovení navrhovatelé dospěli v souvislosti s návštěvou prezidenta Čínské lidové republiky, kdy dne 29. 3. 2016 Policie ČR nevpustila účastníky řádně ohlášených shromáždění do prostor Hradčanského náměstí. Tento zásah byl podle navrhovatelů proveden nařízením uzavírky ve smyslu § 24 zákona o pozemních komunikacích. Neústavnost tohoto ustanovení se navrhovatelé snaží doložit tím, jak bylo v daném případě správním orgánem aplikováno. V této souvislosti poukazují na absenci legitimního důvodu pro vydání uzavírky, na procesní pochybení správního orgánu v rámci správního řízení či na to, že vydáním uzavírky došlo k obejití zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.
K povaze uzavírky Ústavní soud konstatuje, že samotný fakt, že určitému aktu zákonodárce přiznává povahu rozhodnutí, byť by se jako vhodnější jevila forma opatření obecné povahy, nemůže být bez dalšího protiústavní. Napadené ustanovení přiznává uzavírce výslovně formu rozhodnutí a upravuje i postup pro jeho vydávání včetně okruhu účastníků řízení a speciální úpravy pro opravné prostředky. Za těchto okolností není soudní přezkum uzavírky nijak limitován a nejsou dány ani jiné důvody, které by […]
Od října se zvyšuje náborový příspěvek, kvalifikační příspěvek a náhrady při služební cestě vojáků z povolání
Dne 4. září 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 281/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům.
Vydání novely vyplývá z nutnosti upravit způsob a výši poskytování náborového příspěvku a náhrad při přeložení a při povolání do služebního poměru․ Nová úprava reflektuje změny v zákoně o vojácích z povolání. Dále vyhláška upravuje výši stravného při služebních cestách tak, aby dosahovala jedné poloviny možného rozpětí stanoveného zvláštním právním předpisem. Mimo to upravuje postup služebních orgánů při přiznávání náhrad při služební cestě vojáků z povolání a náhrady prokázaných nutných vedlejších výdajů při služební cestě.
Nová úprava je v souladu se zákonem o vojácích z povolání a není v rozporu s předpisy Evropské unie.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2017.
Zdroj: Právní zpravodaj
ÚS: obecný soud může v insolvenčním řízení vykonávat působnost věřitelského výboru, aniž by tím zpochybnil svoji nestrannost
Dne 4. září 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 283/2017 Sb. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 23/14, kterým se zamítá návrh na zrušení ustanovení § 61 odst. 2 věty první a § 66 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění zákona č. 294/2013 Sb. (dále jen InsZ).
Návrh podal Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci.
Navrhovatel v insolvenčním řízení v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěl k závěru, že ustanovení § 61 odst. 2 věty první a § 66 InsZ jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Proto předmětné řízení přerušil a současně se obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení výše uvedených ustanovení.
Podle navrhovatele je věřitelský výbor orgánem, do jehož rukou jsou delegovány pravomoci věřitelů a který chrání společný zájem věřitelů․ Může přijímat jakákoliv rozhodnutí, která se týkají pravomocí věřitelů v řízení. Účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníkovi. Rozhoduje-li insolvenční soudce o právech a povinnostech účastníků řízení a zároveň vykonává působnost jednoho z účastníků řízení, věřitelů, je takový výkon působnosti věřitelského výboru podle názoru navrhovatele v rozporu s ústavním pořádkem. Je to porušení jedné ze zásad spravedlivého procesu, presumpce nestrannosti soudce. Soudce, který rozhoduje ve věci a zároveň vykonává působnost účastníka řízení, není nestranný ve smyslu čl. 82 Ústavy. Soudce a věřitelský výbor zastupující zájmy jedné skupiny účastníků řízení splývají v jedné osobě.
Ústavní soud se neztotožnil s názorem, že povinností insolvenčního soudu, […]
