Beck-online blog
Beck-online není jen perfektně vybavená knihovna. Je to obrovská síť propojených informací z různých zdrojů. Naším úkolem je pro vás informace analyzovat, hledat mezi nimi souvislosti, označovat je, formátovat a řadit tak, abyste je snadno našli a neztráceli čas.
Přehlednost – strany v publikacích
Původní zobrazení stran v publikacích, které některé uživatele rušilo a čitelnost textu znepřehledňovalo, jsme nahradili drobným, ale viditelným symbolem. Po najetí myši, se zobrazí informace o straně komentáře – o užitečnou informaci tak nepřijdete.
Postih lékaře za neposkytnutí péče za situace, kdy pacient péči odmítá
Nález ÚS z 2. 1. 2017, sp. zn. I. ÚS 2078/16
I v oblasti poskytování zdravotní péče je třeba plně ctít zásadu svobody a autonomie vůle a možnost pacienta odmítnout poskytnutí péče, byť by byla i považována za nezbytnou pro zachování jeho života. Lékaři a další zdravotničtí pracovníci mohou takové osoby přesvědčovat, mohou se snažit je přimět ke změně jejich postoje, pokud je pro ně zjevně škodlivý, ale v konečném důsledku nemohou zabránit realizaci rozhodnutí o odmítnutí péče, které bylo učiněno na základě svobodné a vážné vůle dospělé svéprávné osoby, pouze z toho důvodu, že se domnívají, že toto rozhodnutí danou osobu poškozuje. Proto jedná-li jakákoliv osoba – i lékař – v souladu s těmito pravidly, a potřebnou péči neposkytne s ohledem na nesouhlas svéprávného dospělého pacienta, nemůže spáchat trestný čin neposkytnutí pomoci, neboť by nebyl naplněn jeden z nezbytných znaků trestného činu – protiprávnost jednání.
Zásada kontradiktornosti řízení při aplikaci § 243d písm. b) OSŘ
Nález ÚS z 9. 2. 2017, sp. zn. IV. ÚS 216/16
Z principu kontradiktornosti vyplývá, že rozhodnuti soudu nemůže být založeno na ničem, co nebylo předmětem diskuze stran, resp. co jim nebylo předloženo k diskuzi. Ustanovení § 243d OSŘ, které představuje výjimku z kasačního principu rozhodování NS, samo o sobě nelze označit za protiústavní. Při jeho aplikaci v jednotlivých případech však nelze odhlédnout od ústavních požadavků spravedlivého řízení, zejména od požadavku, aby veškerá konečná rozhodnutí soudů ve věci samé byla přijímána při respektování práva na kontradiktorní řízení; každá ze stran musí zásadně mít možnost nejen předložit důkazy a argumenty, které považuje za nutné, aby její požadavky uspěly, ale také možnost seznámit se a vznést připomínky ke všem důkazům za účelem ovlivnění rozhodnutí soudu.
Tzv. prezidiální plná moc
Rozsudek KS v Brně z 30. 6. 2016, sp. zn. 30 A 63/2015 (3464/2016 Sb. NSS)
Žalobkyni byla ve správním řízení uložena pokuta, proti čemuž se bránila zejména poukazem na to, že řízení nebylo řádně zahájeno, neboť jí nebylo řádně oznámeno; oznámení o jeho zahájení totiž bylo doručeno jen advokátovi, jemuž dříve udělila generální plnou moc pro komunikaci se správním orgánem. KS žalobkyni přisvědčil a odmítl názor žalovaného, že by v daném případě byly splněny podmínky tzv. prezidiální plné moci dle § 33 odst. 2 písm. c) SpŘ: dotčená plná moc neobsahovala ani vymezení přesně definovaného předmětu řízení, ani další formální náležitosti (úředně ověřený podpis), ani nebyla zákonem předvídaným způsobem uložena u správního orgánu.
Návrh na zrušení opatření obecné povahy
Usnesení rozšířeného senátu NSS z 13. 9. 2016, sp. zn. 5 As 194/2014 (3470/2016 Sb. NSS)
Žalobce v roce 2011 podal žádost o dodatečné povolení stavby pro svých šest voliér na chov papoušků; ta však byla zamítnuta z důvodu rozporu stavby s územním plánem městyse z roku 2006. Žalobce, namítající mimo jiné nezákonnost dotčené části územního plánu, neuspěl ani u KS a předběžně ani u pátého senátu NSS. Rozšířený senát však vyjasnil, že opatření obecné povahy lze napadnout nejen návrhem na jeho „abstraktní kontrolu“ v tříleté lhůtě dle § 101b odst. 1 SŘS, ale také návrhem na jeho „incidenční kontrolu“, podaným společně se žalobou proti rozhodnutí, nečinnosti nebo zásahu správního orgánu v konkrétní věci, v níž bylo opatření obecné povahy užito, a to ve lhůtě pro tuto žalobu, nehledě na onu tříletou lhůtu, která se uplatní jen v případě „abstraktního přezkumu“ opatření obecné povahy.
Komentář: Uvedený výklad rozšířený senát vyvodil nikoli z analogické aplikace čl. 95 odst. 1 Úst (jak předtím zkoušely některé „malé“ senáty NSS), ale přímo ze znění relevantních § 101a a § 101b SŘS. Přitom si byl vědom, že se jedná o výklad zcela nový, odlišný od dosavadních interpretací § 101a SŘS, a to jak judikaturních, tak doktrinálních; ty ovšem pro rozšířený senát nebyly dostatečně přesvědčivé.
Konkurence nároku na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení
Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS z 9. 12. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2307/2013 (SJ 93/2016, PR 7/2016 s. 260)
Existence nároku na vydání bezdůvodného obohacení od toho, kdo přijal plnění z neplatné smlouvy, nezbavuje poškozeného práva požadovat náhradu škody od osoby, která naplnila předpoklady odpovědnosti za škodu tím, že umožnila odčerpání peněz ve prospěch obohaceného, ani nepodmiňuje vznik či úspěšnost nároku na náhradu škody uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
Škůdce, který poškozenému nahradil škodu způsobenou odvedením peněz na základě neplatného smluvního ujednání, může uplatnit proti obohacené smluvní straně nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 454 ObčZ 1964.
Komentář: Jde o dosti nepříznivý případ neschválení rozhodnutí velkého senátu do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Prvotně byl řešen problém konkurence nároku na náhradu škody proti škůdci se souběžně vznikajícími nároky poškozeného (na plnění ze závazku či na vydání bezdůvodného obohacení) vůči třetím osobám při neoprávněném vyvedení hodnot z majetku obchodní společnosti do dispozice jiného protiprávním jednáním jejích statutárních orgánů; velký senát překonal názor dovozující vznik škody až k okamžiku nevymožitelnosti jiných nároků (viz […]
Pojištění odpovědnosti za škodu při zpracování daňového přiznání
Rozsudek NS z 27. 10. 2015, sp. zn. 32 Cdo 4092/2014 (Rc 88/2016)
Zpracování daňového přiznání pro jiné subjekty podnikatelským způsobem nespadá pod živnost „činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“; je-li proto pojistná smlouva sjednána k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s provozováním této živnosti, nevztahuje se na škodu způsobenou pochybením učiněným až při samotném zpracování daňového přiznání. O to nejde tam, kde k pochybení došlo již v rámci vedení daňové evidence a do daňového přiznání bylo pouze přeneseno.
Komentář: V právní větě zmíněné a ve sporu o nároku účetního poradce na pojistné plnění zkoumané a porovnávané činnosti se liší kromě jiného i různým rozsahem rizik spojených s jejich výkonem. Daňový poradce při své činnosti přebírá odpovědnost i za posouzení dalších, nadstavbových daňově relevantních právních i ekonomických souvislostí, přesahujících rámec řešení nezbytných pro řádné vedení daňové evidence (srov. též zvláštní odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem daňového poradenství podle§ 6 odst. 7 DanPor ve znění účinném do 31. 8. 2008, později pak § 6 odst. 8 DanPor)․ Protože však daňové přiznání není účetním dokladem (nejde o tzv. účetní případ), je zpracování daňového přiznání relativně samostatným úkonem, který nespadá pod pojem vedení daňové evidence. Na druhou stranu ovšem nesprávnost obsažená v daňovém přiznání může mít původ v pochybení, k němuž došlo již při vedení daňové evidence, pokud byla […]
Zavinění oprávněného na zastavení exekuce
Nález ÚS z 1․ 11. 2016, sp. zn. III. ÚS 938/16
Zahájil-li oprávněný exekuční řízení, i když věděl nebo při zachování přiměřené opatrnosti (pečlivosti) mohl vědět, že exekuce bude s největší pravděpodobností zastavena, musí nést nepříznivé následky v podobě povinnosti zaplatit náklady exekuce; toto vědomí (procesní zavinění) oprávněného však nutno v řízení prokázat. Rozhodnutí o nákladech exekuce proto nelze založit pouze na objektivních skutečnostech (např. ekonomické síle oprávněného), které o tomto jeho vědomí nic nevypovídají. Založil-li proto soudní exekutor svůj závěr o procesním zavinění oprávněného na tom, že si před podáním návrhu na nařízení exekuce nijak nezjistil majetkové poměry dlužníka, ačkoliv k tomu údajně měl procesní nástroje, a postupoval-li obdobně obecný soud, aniž se v rozporu s požadavky čl. 36 odst. 1 LPS zabýval také tím, konkrétně jaké nástroje měl oprávněný v tomto ohledu k dispozici, a zda jejich uplatnění lze po něm spravedlivě požadovat, pak tento postup nelze ospravedlnit ani ekonomicky silným postavením oprávněného, neboť to je z hlediska respektování jeho postavení jako účastníka řízení ve smyslu čl. 3 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 LPS v řízení před nezávislým a nestranným soudem zcela irelevantní.
Princip omezené důvěry v dopravě a trestní odpovědnost řidiče za dopravní nehodu
Nález ÚS z 25. 10. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3159/15
Řidič osobního motorového vozidla může v souladu s principem omezené důvěry v dopravě spoléhat na to, že pokud s dostatečným předstihem (řádně) dává ostatním účastníkům silničního provozu najevo svoji vůli odbočit vlevo a ověřil si již, že neexistuje překážka, která by mu v tom bránila, může v odbočovacím manévru pokračovat. Výklad, který provedly obecné soudy, dovozující porušení povinnosti stěžovatelem v konkrétním případě, znamená, že povinnost dbát zvýšené opatrnosti stanovenou v § 21 ProvPoz, je třeba interpretovat tak, že řidič musí zohlednit i možné úmyslné porušení pravidel jinými účastníky silničního provozu. ÚS však s takovouto interpretací nesouhlasí. Pokud soudy současně dospějí k závěru, že podstatnější vliv na vznik škodlivého následku mělo úmyslně protiprávní jednání poškozeného, a nedbalost je dovozena jen z toho, že obžalovaný si nepočínal dostatečně obezřetně, protože nevzal v úvahu jednání poškozeného, není možné učinit závěr o vině tak, jak to provedly obecné soudy v projednávaném případě. Je třeba si uvědomit, že jde též o navazující rovinu civilní, která může mít na odsouzeného ve věcech tohoto druhu fatálnější dopad než podmíněné odsouzení. Především náhrada imateriální újmy na […]
Odpovědnost soudního znalce za škodu
Rozsudek NS z 28. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4000/2013 (Rc 19/2016)
Nebyl-li znalecký posudek podstatným podkladem pro rozhodnutí soudu, není dána odpovědnost znalce za škodu způsobenou nesprávným znaleckým posudkem, jež údajně spočívala v nesprávné výši plnění přiznaného soudem.
Čl. 13 EÚLP nelze vykládat tak, že by jím byl založen zvláštní opravný prostředek, na jehož základě by vnitrostátní soudy mohly přezkoumávat rozhodnutí nad rámec opravných prostředků stanovených vnitrostátními procesními předpisy.
Komentář: V rozsudku z 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 883/2006 (Rc 31/2009, PR 24/2009 s. 14), NS dovodil, že soudem ustanovený znalec, který vypracoval chybný znalecký posudek, odpovídá za škodu, která vznikla účastníku řízení tím, že mu soud na základě tohoto posudku přiznal nižší plnění. Rozpor s takto nastavenou judikaturou ovšem nebyl v nyní projednávané věci shledán pro odlišnou skutkovou situaci. Zde se totiž podstatným podkladem pro stanovení tržní hodnoty obchodního podílu, významné pro rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů, nestal znalecký posudek k ocenění obchodního podílu, nýbrž cena, za kterou byl tento podíl bývalým manželem žalobkyně fakticky prodán, neboť právě tento postup považoval soud za výstižnější a pro žalobkyni za spravedlivější (finančně výhodnější). Jaké pohnutky vedly bývalého manžela žalobkyně k prodeji obchodního podílu právě za určitou cenu, či hypotetická úvaha, nemající podklad ve skutečném procesním postupu soudu, o tom, jak by soud postupoval, kdyby byl podán jiný (bezvadný) znalecký […]
Vznik zástavního práva k podílu v korporaci
Usnesení VS v Praze z 28. 7. 2015, sp. zn. 14 Cmo 354/2014 (Rc 43/2016)
Zástavní právo k podílu v korporaci, který není představován cenným papírem či zaknihovaným cenným papírem, vzniká zápisem do veřejného rejstříku, v němž je korporace zapsána; jiný způsob vzniku zástavního práva nelze sjednat. Zástavní věřitel je aktivně věcně legitimován k podání návrhu na zápis zástavního práva k podílu v korporaci do obchodního rejstříku (§ 11 odst. 1 VeřRej, § 1322 ObčZ).Má-li být do obchodního rejstříku zapsáno zástavní právo k družstevnímu podílu, musí být současně do obchodního rejstříku zapsán člen družstva, jehož podíl se zastavuje, a zastavovaný družstevní podíl.
Právo zvolit si obhájce v přestupkovém řízení
Rozsudek NSS z 18. 12. 2015, sp. zn. 4 As 225/2015 (3363/2016 Sb. NSS)
I v přestupkovém řízení platí ústavně zaručené právo na obhajobu, včetně práva zvolit si obhájce, jehož výkon nelze omezit jen na dobu do zahájení ústního jednání. Správní orgán zde proto porušil toto právo obviněného z přestupku, když nereagoval na jeho žádost zvolit si obhájce učiněnou sice při třetím nařízeném ústním jednání, ale prvním, jehož se obviněný účastnil (z předchozích dvou se omluvil), a nehledě na ni pokračoval v ústním jednání, provedl dokazování a následně rozhodl ve věci samé.
Ústavně konformní výklad právní úpravy rozsudku pro uznání
Nález ÚS z 31. 5. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 13/15
Právní úprava rozsudku pro uznání z důvodu fikce ve smyslu § 114b odst. 5 ve spojení s § 153a odst. 3 OSŘ není sama o sobě v rozporu s ústavním pořádkem.
Komentář: Plénum ÚS zamítlo návrh I. senátu ÚS na zrušení § 114b odst. 5 a (v rozsahu označení „§ 114b odst. 5“) § 153a odst. 3 OSŘ.
Z napadených ustanovení plyne, že současně s platebním rozkazem je žalovanému zaslána výzva, aby se v případě podání odporu vyjádřil k žalobě, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne podání odporu proti rozkazu. Pokud žalovaný ve lhůtě své vyjádření či omluvu soudu nedoručí, má se za to, že žalovaný nárok uznává. Soud pak rozhodne rozsudkem pro uznání a žalobě vyhoví.
Předkládající I. senát ÚS shledal rozpor napadených ustanovení s ústavním pořádkem s ohledem na to, že nerespektují svobodnou vůli žalovaného, který ve skutečnosti nárok neuznal. Uznání […]
Náhrada nákladů advokáta při zastupování více účastníků řízení
Nález ÚS ze 17. 5. 2016, sp. zn. IV. ÚS 529/16
Obecný soud je povinen aplikovat právní předpis jako celek a není oprávněn selektivně odepřít aplikaci určitého ustanovení, zde § 12 odst. 4 AT, podle něhož za společné úkony při zastupování více osob náleží advokátovi mimosmluvní odměna za každou zastupovanou osobu, avšak snížená o 20 %. Postup soudu, který toto ustanovení nepoužil proto, že se mu navýšení odměny za zastoupení více navrhovatelů nezdálo přiměřené okolnostem, je protiústavní. Soudu se nabízela možnost využít tzv. moderační právo podle § 60 odst. 7 SŘS a náhradu nákladů výjimečně snížit či nepřiznat vůbec, nicméně soud musí rozhodnutí v tomto směru řádně odůvodnit a zasadit je do základního procesního rámce.
Zpětné dorovnání soudcovských platů
Nález ÚS z 19. 7. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 20/15
ÚS ke stížnosti České republiky – OS Brno-venkov, revidoval názor NS, dle něhož platová základna soudců měla být zpětně přepočítána podle § 3 odst. 3 PlatSt ve zrušeném znění platném do 31. 12. 2010 (tj. 3násobek průměrného platu). Tento názor nelze dle většiny pléna ÚS z předchozí judikatury ÚS dovodit. NS totiž nepředložil relevantní argumentaci, která by pro období 2011 až 2012 vyloučila závěr ÚS vyslovený v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 28/13 pro období 2013 až 2014 o nepřípustnosti zpětného doplacení platu vzhledem ke sníženému koeficientu z důvodů zklidnění atmosféry a zachování důvěry soudní moci v očích veřejnosti (stejně jako argumentaci o ekonomické situaci).
Komentář: K výroku i odůvodnění nálezu zaujali odlišné stanovisko soudci Kateřina Šimáčková a Tomáš Lichovník. Ti poukázali mj. na spornou otázku aktivní legitimace stěžovatele – státu, která se netýká jen nynějšího případu.
Střídavá péče není vždy v nejlepším zájmu dítěte
Nález ÚS z 24. 6. 2016, sp. zn. II. ÚS 169/16
Přehodnocení důvodů pro zachování či změnu uplatněného modelu výchovy a péče rodičů o dítě musí být komplexní a podrobné, přičemž v každé jeho složce je předním hlediskem nejlepší zájem dítěte․ Není dostačujícím zjištění, že nezletilá režim střídavé péče, spojený s docházkou do prvního ročníku dvou, navíc od sebe značně vzdálených základních škol, ve formálním smyslu zvládla. Je třeba také zkoumat, jaký vliv má zvolené řešení na její psychiku, zda má možnost stýkat se se svými vrstevníky, být součástí kolektivu a zda nezletilá prožije šťastné a spokojené dětství. Nikoliv bez dalšího zahájení školní docházky představuje změnu poměrů ve smyslu § 909 ObčZ, odůvodňující přehodnocení úpravy péče o dítě. Zda tomu tak je či není, je nutno vždy posuzovat především optikou zájmu dítěte.
Komentář: ÚS v nálezu již podruhé rozhodoval ve věci týchž účastníků řízení. Poprvé tomu bylo v případě nálezu z 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 1506/13; v tomto nálezu dospěl k závěru, že vzdálenost mezi bydlišti rodičů nemůže sama o sobě být překážkou střídavé péče. V nynějším nálezu však, v návaznosti na změnu poměrů spočívající v zahájení školní docházky nezletilé, reagoval na tu judikaturní linii, která prostou tezi, že střídavá výchova je vždy v nejlepším zájmu dítěte, relativizuje (viz nález z 30. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 1554/14, dle něhož i za situace, […]
Odpovědnost za příspěvky v internetové diskuzi
Rozsudek MS v Praze z 19. 8. 2015, sp. zn. 11 A 114/2013 (3352/2016 Sb. NSS)
Na internetovém portálu iDNES.cz byl uveřejněn článek s názvem „Znásilněná holčička ukázala na zlobiváka. On před soudem vinu odmítl“. V diskuzi, která pod ním byla spuštěna, se objevil příspěvek, kterým byla identifikována matka znásilněné dívky (a tedy nepřímo i dívka sama), a provozovatel portálu jej neodstranil, za což mu Úřad pro ochranu osobních údajů uložil podle § 45a OchOsÚ pokutu 35 000 Kč. Podle NSS je provozovatel internetové diskuze odpovědný i za obsah příspěvků, pokud se dozvěděl o jejich protiprávnosti (zde ze žádosti policie o zaslání IP adresy problematického příspěvku), jakkoli nemá jako poskytovatel povinnost dohlížet na obsah přenášených nebo ukládaných informací ani aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti prokazující protiprávní obsah informace.
Odpovědnost soudního znalce za škodu
Rozsudek NS z 28. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4000/2013 (Rc 19/2016)
Nebyl-li znalecký posudek podstatným podkladem pro rozhodnutí soudu, není dána odpovědnost znalce za škodu způsobenou nesprávným znaleckým posudkem, jež údajně spočívala v nesprávné výši plnění přiznaného soudem.
Čl. 13 EÚLP nelze vykládat tak, že by jím byl založen zvláštní opravný prostředek, na jehož základě by vnitrostátní soudy mohly přezkoumávat rozhodnutí nad rámec opravných prostředků stanovených vnitrostátními procesními předpisy.
Komentář: V rozsudku z 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 883/2006 (Rc 31/2009, PR 24/2009 s. 14), NS dovodil, že soudem ustanovený znalec, který vypracoval chybný znalecký posudek, odpovídá za škodu, která vznikla účastníku řízení tím, že mu soud na základě tohoto posudku přiznal nižší plnění. Rozpor s takto nastavenou judikaturou ovšem nebyl v nyní projednávané věci shledán pro odlišnou skutkovou situaci. Zde se totiž podstatným podkladem pro stanovení tržní hodnoty obchodního podílu, významné pro rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů, nestal znalecký posudek k ocenění obchodního podílu, nýbrž cena, za kterou byl tento podíl bývalým manželem žalobkyně fakticky prodán, neboť právě tento postup považoval soud za výstižnější a pro žalobkyni za spravedlivější (finančně […]
Vznik zástavního práva k podílu v korporaci
Usnesení VS v Praze z 28. 7. 2015, sp. zn. 14 Cmo 354/2014 (Rc 43/2016)
Zástavní právo k podílu v korporaci, který není představován cenným papírem či zaknihovaným cenným papírem, vzniká zápisem do veřejného rejstříku, v němž je korporace zapsána; jiný způsob vzniku zástavního práva nelze sjednat. Zástavní věřitel je aktivně věcně legitimován k podání návrhu na zápis zástavního práva k podílu v korporaci do obchodního rejstříku (§ 11 odst. 1 VeřRej, § 1322 ObčZ).
Má-li být do obchodního rejstříku zapsáno zástavní právo k družstevnímu podílu, musí být současně do obchodního rejstříku zapsán člen družstva, jehož podíl se zastavuje, a zastavovaný družstevní podíl.
Stav bránící výkonu služebnosti
Rozsudek NS z 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3732/2014 (Rc 53/2016, C 14610, SR 7–8/2015 s. 270)
Vytvořil-li vlastník úpravami služebného pozemku stav bránící výkonu služebnosti, proti němuž se mohl oprávněný bránit žalobou, nejde o změnu poměrů, která by mohla mít za následek zrušení služebnosti soudem podle § 1299 odst. 2 ObčZ.
Komentář: V době mezi rozhodnutím soudu prvního stupně a soudu odvolacího nabyl účinnosti ObčZ, proto byla žaloba na vydání konstitutivního rozhodnutí posuzována již podle nové úpravy; ustanovení § 1299 odst. 2 ObčZ je prakticky totožné s § 151p odst. 3 ObčZ 1964, takže judikaturu k tomuto ustanovení bude v zásadě možno používat i nadále. Zatímco ovšem v § 151p odst. 3 ObčZ 1964 nebyla výslovně vymezena aktivní legitimace k podání žaloby (judikatura dovodila, že žalobu může úspěšně podat i oprávněný z věcného břemene – Rc 108/2009), podle ObčZ má tuto žalobu k dispozici výslovně „vlastník služebné věci“. V poznámce k rozhodnutí v časopise Soudní rozhledy Jiří Spáčil upozorňuje, že v ojedinělých případech, ve kterých by trvání služebnosti proti vůli osoby oprávněné mohlo být v rozporu s dobrými mravy a vedlo by k bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění ve smyslu § 2 odst. 3 ObčZ, by zřejmě byla namístě analogická aplikace § 1299 odst. 2 ObčZ. V časopise je rozhodnutí doplněno o právní větu, podle níž skutečnost, že oprávněný v desetileté promlčecí době služebnost využije jen několikrát, […]
Odmítnutí návrhu po vydání elektronického platebního rozkazu
Vybrali jsme pro Vás ze Soudních rozhledů (text je k dispozici také v beck-online).
Usnesení NS ze 7. 5. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2929/2014 (Rc 15/2016)
Podle § 174a odst. 4 OSŘ nelze postupovat, jestliže předcházelo vydání elektronického platebního rozkazu zrušeného následně proto, že se jej nepodařilo doručit žalovanému.
Komentář: Je vcelku logický závěr, že pokud již jednou byl vydán elektronický platební rozkaz, soud předtím musel nutně dospět k závěru, že návrh splňuje zákonné náležitosti. Jakási revize tohoto závěru postupem podle § 174a odst. 4 OSŘ je nepřípustná, neboť by tak soud zasáhl do práva na spravedlivý proces navrhovatele, který mohl být důvodně přesvědčen, že jeho návrh má všechny potřebné náležitosti a je projednatelný.
Odmítnutí návrhu po vydání elektronického platebního rozkazu
Vybrali jsme pro Vás ze Soudních rozhledů (text je k dispozici také v beck-online).
Usnesení NS ze 7. 5. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2929/2014 (Rc 15/2016)
Podle § 174a odst. 4 OSŘ nelze postupovat, jestliže předcházelo vydání elektronického platebního rozkazu zrušeného následně proto, že se jej nepodařilo doručit žalovanému.
Komentář: Je vcelku logický závěr, že pokud již jednou byl vydán elektronický platební rozkaz, soud předtím musel nutně dospět k závěru, že návrh splňuje zákonné náležitosti. Jakási revize tohoto závěru postupem podle § 174a odst. 4 OSŘ je nepřípustná, neboť by tak soud zasáhl do práva na spravedlivý proces navrhovatele, který mohl být důvodně přesvědčen, že jeho návrh má všechny potřebné náležitosti a je projednatelný.
Již 3. vydání úspěšného komentáře k Daňovému řádu je online!
Komentář je v pořadí třetím vydáním, kdy odstup od předešlého vydání činí téměř 5 let. Za tuto dobu došlo nejenom k několika zásadním novelizacím zákona, leč také ke vzniku mnoha rozhodnutí správních soudů. To je důvodem, proč komentář co do obsahu nabyl o cca jednu třetinu.
Autoři si jsou vědomi toho, že jejich dílo podstatným způsobem přispělo k formování výkladu zákona Nejvyšším správním soudem (viz přelomové právní věty rozsudků č. 3091/2014 a č. 3291/2015 Sb. NSS). Proto i v tomto vydání bylo záměrem věnovat se především nejasným ustanovením a výkladovým otázkám tak, abyste měli k dispozici skutečnou pomoc při orientaci ve velmi složité daňové problematice.
Komentář se nebrání ani identifikaci nevhodné právní úpravy či vadného výkladu zákona orgány finanční správy, z čehož jsou vyvozovány důsledky. Ohledně konkrétních věcí lze odkázat na problematiku elektronické komunikace, právní moci rozhodnutí o odvolání či zajišťovacích příkazů.
Více zde
5 kroků k pohodlnějšímu hledání
5 kroků k pohodlnějšímu hledání
Beck-online je služba orientovaná na rychlé nalezení řešení. Proto jsme provedli některé úpravy, aby pro Vás hledání bylo ještě jednodušší a přehlednější:
Věříme, že se nám grafické úpravy podařilo zpracovat citlivě a v širším měřítku potvrdí to, nám ukázali testy s klienty – že pocit z práce s beck-online je nyní příjemnější a pro uživatele intuitivnější. Jakékoli postřehy či nové náměty nám napište na adresu beck-online@beck.cz.
5 kroků k pohodlnějšímu hledání
Beck-online je služba orientovaná na rychlé nalezení řešení. Proto jsme provedli některé úpravy, aby pro Vás hledání bylo ještě jednodušší a přehlednější:
1. Výraznější vyhledávací maska
Spolehněte se na to, že vyhledávání může být tak snadné, jak to v beck-online vypadá. Do jednoho pole můžete vyplnit jak hledaný text, tak číslo dokumentu, či zkratku. To jsme chtěli grafickou úpravou podtrhnout.
2. Hledání konkrétních typů dokumentů v rozšířeném hledání
Je lepší hledat řešení v celé databázi, případně typ dokumentu vyfiltrovat po zadání dotazu. Zkušenosti ukazují, že jste tak vyhledávali ve více než 90% případů. Proto jsme hlavní vyhledávací pole zjednodušili a typ dokumentu schovali do rozšířené masky. To pro případ, že byste potřebovali zadat kombinovaný dotaz.
3. Přehledné menu se službami a dalšími možnostmi
S přibývajícími funkcemi se záhlaví beck-online zaplnilo řadou ikon a stránka jimi byla přeplněna. Uklidili jsme je všechny do rozbalovacího menu na pravé straně červené lišty. Vždy, když budete potřebovat kalkulačky, změnit časový bod, nebo nastavení svého individuálního loginu, víte, kam kliknout.
4. Úspora místa pro podstatné informace
S úklidem ikon se naskytla možnost využít lépe rozložení obrazovky a poskytnout více prostoru samotným informacím, o které Vám v beck-online jde především. Ač se to na první pohled nemusí zdát, pracovní plocha v beck-online se zajímavým […]
