Beck-online blog

Poslanci schválili návrh nového zákona o katastru nemovitostí.

Dne 17. 5. 2013 Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona o katastru nemovitostí.

Nový zákon nahrazuje současnou úpravu v zákoně č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákoně č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). Existence dvou zákonů měla historický důvod v tom, že problematika vlastnictví patřila do působnosti federace (Federálního shromáždění), zatímco problematika evidování nemovitostí do působnosti republik (České národní rady)․

Mezi hlavní současné problémy, které návrh řeší, patří:
– nedůsledné uplatnění zásady materiální publicity, kvůli němuž se skutečný vlastník může domoci vlastnictví nemovitosti i proti tomu, kdo nabyl nemovitost od osoby v katastru zapsané jako vlastník (nově řeší § 980 až § 986 NObčZ),
– uplatnění evidenčního principu, které vedlo k zaostávání nebo přímo rozporu skutečného stavu se stavem evidovaným (nový zákon směřuje k dalšímu oproštění se od principů bývalé evidence nemovitostí a vrací se k osvědčeným zásadám bývalého pozemkového katastru a pozemkových knih),
– pouze formální uplatnění zásady priority zápisů, z níž neplynou odpovídající právní důsledky (nově se zásada pořadí plně uplatní).

Návrh navazuje na úpravu nového občanského zákoníku, čemuž odpovídá i účinnost 1. 1. 2014. Kromě výše uvedených změn návrh přináší též:
– nový způsob evidence staveb […]

Poslanci schválili financování sportovních aktivit z prostředků od provozovatelů kursových a sázkových her.

Dne 15. 5. 2013 Poslanecká sněmovna schválila poslanecký návrh zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Cílem je zlepšení financování sportovních aktivit.

Bude se tak dít formou slevy na dílčím odvodu z loterií a z kursových sázek, kterou může poplatník uplatnit do výše hodnoty peněžitých darů poskytnutých poplatníkem v odvodovém období Českému olympijskému výboru na účely tělovýchovné a sportovní, pokud poplatník jejich hodnotu a den předání zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dílčí odvod bude možné snížit nejvýše o 25 % tohoto dílčího odvodu.

Podle původního návrhu, překonaného komplexním pozměňovacím návrhem rozpočtového výboru, by se snížila sazba odvodu, který jsou provozovatelé kursových a sázkových her povinni do státního rozpočtu a obecních rozpočtů platit, z 20 % na 15 %. V případě tohoto snížení provozovatelé loterií a kursových sázek slíbili, že každoročně bezúplatně poskytnou Českému olympijskému výboru finanční prostředky ve výši 5 % ze základu odvodu z loterií a z kursových sázek․ Zcela však chyběla úprava sankcí, pokud by poplatníci dar neposkytli (návrh stanovil pouze povinnost zveřejnit poskytnutí daru).

Návrh míří do Senátu.

Poslanci schválili novelu zákona o poštovních službách.

Dne 15. 5. 2013 Poslanecká sněmovna schválila poslanecký návrh novely zákona o poštovních službách. Cílem je vrátit do hry několik ustanovení, o nichž se jednalo již v souvislosti se zásadní novelou č. 221/2012 Sb., která liberalizovala trh poštovních služeb.

Navrhovatelé požadují, aby:
– minimální počet poštovních provozoven držitele poštovní licence byl určen nařízením vlády na návrh Českého telekomunikačního úřadu,
– provozovatel byl povinen poštovní zásilku, která byla u něj podána, označit tak, aby z označení bylo jednoznačně zřejmé, u kterého provozovatele byla poštovní zásilka podána, což má zabránit zneužití poštovní sítě držitele poštovní licence
– byl snížen limit ročních výnosů provozovatelů poštovních služeb, kteří jsou plátci účtu pro financování základních služeb, ze současných 10 milionů Kč na 3 miliony Kč, což má zabránit účelnému rozdělování provozovatelů․

Dne 1. 1. 2013 již nabyla účinnosti vyhláška Českého telekomunikačního úřadu č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování.

Návrh míří do Senátu.

Poslanci schválili rozsáhlou novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Dne 15. 5. 2013 Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, který přináší novou právní úpravu registru a registrace silničních vozidel.

Návrh mimo jiné:
– reflektuje vybudování nového jednotného registru silničních vozidel,
– komplexně upravuje zápis změny údaje o vlastníkovi či provozovateli silničního vozidla (tzv. „přeregistrace“ vozidla), přičemž zamezuje vzniku nežádoucího stavu nedokončeného převodu vozidla,
– zavádí zcela nový institut dlouhodobého vyřazení vozidla z registru silničních vozidel,
– umožňuje přidělování registračních značek obsahujících kombinaci znaků na přání žadatele,
– omezuje potřebu výroby a vydávání tabulek registračních značek (např. možností převodu registrační značky mezi vozidly nebo ponechání registrační značky vozidlu i po jeho přeregistraci za stanovených podmínek).

Návrh obsahuje též novou právní úpravu schvalování typu silničního vozidla a jeho systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků a usiluje o zlepšení fungování stanic technické kontroly a státního odborného dozoru nad jejich činností.

Návrh míří do Senátu.

Senátoři budou podruhé projednávat zmírnění povinností stanovených zákonem o odpadech.

Dne 7. 5. 2013 Poslanecká sněmovna již v prvním čtení schválila vládní návrh novely zákona o odpadech a souvisejících zákonů.

Původní návrh novely dne 2. 5. 2013 vetoval prezident republiky, protože Poslanecká sněmovna jej Senátu zaslala ve znění pozměňovacího návrhu poslance Františka Sivery (odložení lhůty účinnosti u likvidace fotovoltaických elektráren), který však Poslaneckou sněmovnou nebyl schválen. Stávající návrh odpovídá verzi původního návrhu podle stenozáznamu schválené ve třetím čtení (výjimkou je posun účinnosti z 1. 9. 2013 na 1. 10. 2013).

Cílem návrhu je snížení administrativní zátěže zejména malým a středním podnikatelům. Proto se mimo jiné navrhuje:
– zrušení povinnosti původců odpadů zpracovávat plán odpadového hospodářství (povinnost zůstane zachována pouze pro obce),
– zrušení omezení počtu původců, oprávněných osob a provozoven, pro který je možno vykonávat funkci odpadového hospodáře,
– zrušení povinnosti původce nebezpečných odpadů žádat o souhlas k jejich shromažďování,
– zjednodušení vedení evidence při přepravě nebezpečných odpadů prostřednictvím zavedení elektronického informačního systému․

Návrh byl dne 9. 5. 2013 postoupen Senátu.

Poškození budou osvobozeni od soudních poplatků.

Dne 10. 5. 2013 Poslanecká sněmovna již v prvním čtení schválila vládní návrh novely zákona o soudních poplatcích reagující na lednovou amnestii prezidenta republiky (č. 1/2013 Sb.).

Cílem návrhu je napravit nerovný přístup k poškozeným, kteří uplatnili nárok v trestním řízení, aniž by je tížila povinnost zaplatit soudní poplatek, a těm, kteří byli z důvodu zastavení trestního stíhání pro prezidentskou milost nebo amnestii se svým nárokem odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.

Podle návrhu bude od soudních poplatků osvobozen navrhovatel v řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, který řádně uplatnil nárok v trestním řízení, které bylo zastaveno z důvodu rozhodnutí prezidenta republiky. Toto ustanovení se použije i zpětně na řízení zahájená po 1. 1. 2013. Již zaplacené soudní poplatky soudy vrátí.

Návrh míří do Senátu.

Poslanecká sněmovna přehlasovala Senát.

Dne 7. 5. 2013 Poslanecká sněmovna setrvala na své verzi vládního návrhu zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. Verze se senátními pozměňovacími návrhy v opakovaném hlasování neprošla rozdílem jednoho hlasu.

Cílem návrhu je prolomit absolutní anonymitu některých akcionářů, která může být nástrojem korupce a legalizace výnosů z trestné činnosti.

Návrh upravuje změnu listinných akcií na majitele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie na jméno a s tím související povinnosti akciových společností․

Akciové společnosti budou mít tři možnosti:
1) akcie na majitele zaknihují u Centrálního depozitáře cenných papírů;
2) akcie na majitele imobilizují, tedy fyzicky uloží u banky;
3) pokud nedojde k žádné z výše uvedených variant, ze zákona se k 1․ 1. 2014 akcie na majitele transformují na listinné akcie na jméno.

Více viz např. článek Moniky Kajánkové.

Senátoři dne 20. 3. 2013 návrh poslancům vrátili s pozměňovacími návrhy: novelizovat též zákon o veřejných zakázkách a zákon o podporovaných zdrojích energie tak, aby akciové společnosti se sídlem v České republice ucházející se o veřejné zakázky, resp. podporu v oblasti obnovitelných zdrojů musely mít výlučně zaknihované akcie. Zahraniční akciové společnosti by musely dodat potvrzení o vedení evidence zaknihovaných akcií a v případě, že veškeré akcie zaknihovány nejsou, čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu.

Návrh míří k prezidentu republiky.

Přísudkovou vyhlášku nahradí advokátní tarif.

Dne 7. 5. 2013 byl pod č. 116/2013 Sb. publikován nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/12, který ke dni svého vyhlášení ve Sbírce zákonů zrušil tzv. přísudkovou vyhlášku (více viz PZ 147/2013). Současně bylo pod č. 117/2013 Sb. publikováno sdělení Ústavního soudu č. Org. 23/13, které řeší jeho přechodné účinky (více viz PZ 148/2013).

Dle doporučujícího stanoviska sekce pro advokátní tarif České advokátní komory ze dne 14. 5. 2013 se náhrada nákladů řízení s účinností od 7. 5. 2013 bude vypočítávat podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Takto vypočtená odměna za právní zastoupení je nárokem procesně úspěšné strany a tvoří její právo na náhradu nákladů řízení.

Nadále se však uplatní též dřívější nákladové nálezy Ústavního soudu – např. ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12 (SR 10/2012 s. 350), a ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11 (SR 5/2012 s. 167).

Senát vrací návrh novely obchodního zákoníku Poslanecké sněmovně.

Dne 2. 5. 2013 Senát s pozměňovacím návrhem vrátil Poslanecké sněmovně vládní návrh novely obchodního zákoníku, který nahrazuje stávající § 369a ObchZ.

Návrh implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích․ Cílem návrhu je zlepšení platební morálky, jejíž deficit může zvláště v době hospodářské krize způsobit druhotnou platební neschopnost dodavatelů zboží a služeb.

Směrnice nově požaduje:

– maximální dobu splatnosti 60 dnů (základní lhůta zůstává na 30 dnech),
– zvýšení sazby úroku z prodlení (minimálně osm procentních bodů nad referenční sazbou ČNB),
– právo věřitele vymáhat po dlužníku též částku představující náklady na vymožení pohledávky v paušální výši,
– maximální ujednanou dobu trvání přejímky zboží nebo služeb 30 dnů.

Pravidla o výši úroku z prodlení a o paušální sazbě nákladů na vymáhání pohledávky budou upravena v nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
V novém občanském zákoníku je obdobná úprava již obsažena (§ 1963 NObčZ).

Vedle uvedených změn návrh řeší též legislativní chybu způsobenou zákonem č. 355/2011 Sb. spočívající v tom, že v § 38b ObchZ chybí ustanovení, jaké údaje se v případě rozdělení u nástupnické osoby zapisují do obchodního rejstříku.

Schválený pozměňovací návrh senátora Radko Martínka stanoví, že je-li veřejný zadavatel poskytovatelem zdravotních služeb, platí, že povaha smluvního závazku vždy odůvodňuje prodloužení doby splatnosti až na 60 dnů oproti základní lhůtě 30 dnů.

Návrh bude znovu projednávat Poslanecká […]

Pojišťovny budou přispívat na financování jednotek požární ochrany.

Dne 2. 5. 2013 Senát schválil poslanecký návrh novel zákonů o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, o Hasičském záchranném sboru České republiky a o daních z příjmů.

Cílem návrhu je využít pro financování jednotek požární ochrany část příjmu pojišťoven za povinné pojištění motorových vozidel.

Členové České kanceláře pojistitelů budou povinni odvádět nejméně 3 % z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za každý kalendářní rok do nově zřízeného fondu zábrany škod. Prostředky fondu zábrany škod se použijí pouze na úhradu nákladů spojených s
1) pořízením techniky nebo věcných prostředků potřebných pro činnost základních složek integrovaného záchranného systému a ostatních složek integrovaného záchranného systému poskytujících plánovanou pomoc na vyžádání v oblasti zábrany a prevence škod z provozu vozidel,
2) úpravou technologií a provozem operačních a informačních středisek hasičského záchranného sboru v souvislosti s poskytováním nezbytné pomoci motoristům,
3) realizací projektů se zaměřením na bezpečnost silničního provozu schválených vládou nebo
4) realizací programů prevence v oblasti škod z provozu vozidel navržených nově zřízenou Komisí České kanceláře pojistitelů pro tvorbu programů prevence škod a pro rozdělování prostředků fondu zábrany škod.

Vedle toho se stanoví povinnost hasičskému záchrannému sboru uhradit náklady vzniklé
1) úmyslným jednáním osoby, s výjimkou jednání osoby nesvéprávné nebo osoby, která s ohledem na duševní poruchu není způsobilá ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, nebo
2) při jeho zásahu u dopravní nehody – v tomto případě náklady […]

Pravomocně přiznaná náhrada nákladů právního zastoupení bude vykonatelná.

Dne 30. 4. 2013 Ústavní soud pod č. Org. 23/13 přijal sdělení k účinkům nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/12, který ke dni svého vyhlášení ve Sbírce zákonů ruší přísudkovou vyhlášku (více viz PZ 147/2013).

Samotný nález neobsahuje žádné intertemporální ustanovení, což by mohlo vést k úvaze, že náhradu nákladů právního zastoupení pravomocně přiznanou podle zrušeného právního předpisu nelze vymáhat (§ 71 odst. 2 ZÚS).

Podle sdělení je však třeba upřednostnit princip právní jistoty před důvody vedoucími k derogaci vyhlášky. Účinky nálezu proto v horizontálních právních vztazích nastanou ex nunc.

Novela autorského zákona míří do Poslanecké sněmovny.

Dne 24. 4. 2013 vláda schválila návrh novely autorského zákona, jehož výhradním úkolem je transponovat směrnici 2011/77/EU, kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících, a směrnici 2012/28/EU o některých povolených způsobech užití osiřelých děl.

Směrnice 2011/77/EU prodlužuje dobu trvání majetkových práv výkonných umělců k jejich uměleckým výkonům zaznamenaným na zvukové záznamy a majetkových práv výrobců zvukových záznamů k jejich záznamům z 50 na 70 let. Dochází též k posílení některých práv výkonných umělců vůči výrobcům (právo na roční doplňkovou odměnu, právo na odstoupení od smlouvy pro nečinnost výrobce a zákaz srážek z vyplacených záloh).

Směrnice 2012/28/EU zavádí pojem osiřelého díla (jeho autor není určen nebo není nalezen ani po provedení důsledného vyhledávání) a upravuje postup, jakým dílo tento status získá a jak je možné jej užívat (zákonná licence).

Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb.

Dne 17. 4. 2013 vyhlásil Ústavní soud ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 25/12 nález rušící tzv. přísudkovou vyhlášku. Ústavní soud svůj krok odůvodnil následovně.

Vyhláška č. 484/2000 Sb. zavedla stanovení nákladů právního zastoupení na základě principu paušalizace sazeb výše odměn za zastupování v řízení (advokátní tarif naopak vychází z počtu úkonů právní služby poskytnutých ve věci). Neumožňuje tak rozlišit složitost věci, časovou náročnost, počet provedených úkonů ani způsob, jakým řízení před soudem skončilo, čímž žalobce motivuje k vedení sporů o věc nepatrné hodnoty, což hraničí se zneužitím práva.

Systém vymáhání pohledávek se stal podnikatelskou činností, jejímž účelem je zisk za samotné vedení sporu. Přiznaná náhrada nákladů podle přísudkové vyhlášky je zejména v bagatelních sporech, sporech zahajovaných tzv. formulářovou žalobou nebo sporech z adhezních smluv zjevně nepřiměřená povaze a obsahu sporu. V náročných případech může být paušální sazba naopak nepřiměřeně nízká.

Soudy již dnes mají možnost nepřiznat náhradu nákladů nebo přiznat pouze účelně vynaložené náklady. Praxe však není jednotná a nepředvídatelná a soudci jsou demotivováni tyto variantní postupy použít.

Přísudková vyhláška je v rozporu čl. 4 odst. 1 LPS a § 142 odst. 1 OSŘ, a proto bude zrušena dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

Poslanci jednají o přenesení agendy účastnických sporů o povinnost k peněžitému plnění na obecné soudy.

Dne 6. 3. 2013 hospodářský výbor Poslanecké sněmovny doporučil ve znění pozměňovacích návrhů schválit vládní návrh novely zákona o elektronických komunikacích, který vzbuzuje odpor nejvyšších představitelů justice.

Podle návrhu by Český telekomunikační úřad (ČTÚ) rozhodoval na návrh účastníka, popřípadě uživatele, spory mezi ním a osobou vykonávající komunikační činnost, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě, s výjimkou sporů o povinnost k peněžitému plnění. Četná stávající a stále narůstající agenda účastnických sporů o povinnost k peněžitému plnění by tak přešla na obecné soudy.

Podle důvodové zprávy je ČTÚ jediným národním regulačním orgánem v Evropské unii, který se touto činností zabývá. Regulační orgány ostatních členských států rozhodují pouze spory v otázkách ochrany spotřebitele.

Samostatný pozměňovací návrh poslance Jeronýma Tejce požaduje, aby všechny tyto spory rozhodoval pouze Obvodní soud pro Prahu 10.

Vláda schválila návrhy daňových zákonů reagujících na rekodifikaci soukromého práva.

Dne 17. 4. 2013 vláda schválila návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva hmotného a dalších souvisejících změnách a návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí.

Návrh změnového zákona si klade dva hlavní cíle:
– přizpůsobení daňových zákonů rekodifikaci soukromého práva (změny terminologické i věcné – např. sveřenský fond, nemovitá věc, společenství jmění, vzájemné darování),
– první fáze realizace jednoho inkasního místa (plné spuštění jednoho inkasního místa se předpokládá s účinností od 1. 1. 2015 – zákon č. 458/2011 Sb.).

Stávající zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, bude zrušen. Daň dědická a darovací bude inkorporována do daně z příjmů, daň z nabytí nemovitých věcí upraví zvláštní zákon.

Návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí mimo jiné:
– reflektuje rekodifikaci soukromého práva (zejm. superficies solo cedit, svěřenský fond),
– sjednocuje osobu poplatníka v osobě nabyvatele (dojde tedy k zániku institutu zákonného ručení nabyvatele),
– odstraňuje povinné ověřování listin (přílohy daňového přiznání budou stačit ve formě prosté kopie),
– omezuje rozsah povinně předkládaných písemností (nutné budou ty, které si správce daně nemůže opatřit sám dálkovým přístupem z informačních systémů veřejné správy),
– významně zužuje povinnost předkládat znalecké posudky o zjištěné ceně podle oceňovacích předpisů (stanovení základu daně nejčastěji převáděných nemovitostí bude vycházet z tzv. směrné hodnoty – údaje obdobných nemovitých věcí v daném místě a čase).

Poslanci jednají o způsobu předcházení vládním krizím.

Dne 22. 3. 2013 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh novely Ústavy, jehož cílem je zavedení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě.

Stávající právní úprava odlišuje dva režimy. Režim návrhu na vyslovení důvěry vládě počítá se souhlasem nadpoloviční většiny přítomných poslanců (čl. 39 odst. 2 Úst), zatímco režim návrhu na vyslovení nedůvěry vládě se souhlasem nadpoloviční většiny všech poslanců (čl. 72 odst. 2 Úst).

Návrh mění pouze režim návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Zůstává povinnost podat návrh nejméně 50 poslanci a schválit jej pomocí nadpoloviční většiny všech poslanců. Nově by již samotný návrh musel obsahovat jméno osoby, která má být jmenována předsedou vlády. Sněmovna o návrhu bude moci hlasovat nejdříve 48 hodin po jeho podání. Prezident republiky následně jmenuje navrženého předsedu vlády.

Hlasování o návrhu na vyslovení nedůvěry téže vládě bude přípustné nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne hlasování o předchozím návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Před uplynutím této doby bude hlasování o takovém návrhu přípustné, jen bude-li podán nejméně 80 poslanci.

Praktickou realizaci obsahuje současně předkládaný vládní návrh novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který však v prvním čtení projednán dosud nebyl.

Návrh ustál hlasování o zamítnutí v prvním čtení a byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru.

Poslanci jednají o návrhu požadujícím kontrasignaci též pro agraciaci a rehabilitaci.

Dne 22. 3. 2013 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně poslanecký návrh novely Ústavy, jehož cílem je zavést jednotný režim pro všechny druhy milostí prezidenta republiky.

Prezident republiky
1) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem (agraciace),
2) zahlazuje odsouzení (rehabilitace),
3) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice).

S účinností od 1. 10. 2012 byla pravomoc rozhodnout o abolici přemístěna do čl. 63 písm. j) Úst. K platnosti rozhodnutí je tudíž vyžadován spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. První dva typy milosti zůstaly v čl. 62 písm. g) Úst, prezident republiky tedy tuto pravomoc vykonává bez kontrasignace.

Návrh přesouvá zbývající druhy milostí (agraciace a rehabilitace) též pod režim čl. 63 Úst – s kontrasignací.

Sporný návrh o dva hlasy ustál hlasování o zamítnutí v prvním čtení a byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru.

Poslanci jednají o kontroverzním návrhu přenášejícím povinnost hradit náklady na údržbu vodovodních a kanalizačních přípojek.

Dne 20. 3. 2013 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh novely zákona o vodovodech a kanalizacích.

Rozsáhlý návrh přináší například tyto změny:
– plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů budou moci být průběžně měněny,
– nová vyhláška Ministerstva zemědělství upravující vyúčtování vodného a stočného má nahradit stávající opatření obecné povahy ze dne 19. 9. 2006 Pravidla pro členění položek výpočtu (kalkulaci) ceny pro vodné a pro stočné včetně struktury jednotlivých položek,
– povinně se zavádí elektronická forma předávání dat z evidence vodovodů a kanalizací,
– změny v pravomoci a působnosti orgánů veřejné správy.

Kontroverze vzbudilo navrhované přenesení povinnosti hradit náklady na opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, z provozovatele vodovodu nebo kanalizace na vlastníka přípojky.

Návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru.

Poslanci jednají o povinném uvádění údajů o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům a trestu zákazu pobytu.

Dne 26. 3. 2013 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně poslanecký návrh novely zákona o občanských průkazech.

Navrhovatelé žádají, aby se do občanských průkazů povinně zapisovaly též tyto údaje:
– zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům rozhodnutím soudu; v případě zbavení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů o opatrovníkovi v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, nemá-li rodné číslo přiděleno, datum narození, popřípadě název a sídlo, je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy,
– trest zákazu pobytu uložený rozhodnutím soudu.
Došlo by tak k návratu úpravy § 3 zákona č. 328/1999 Sb. účinné do 31. 12. 2011. Stávající stav podle navrhovatelů podkopává právní jistotu stran závazkových vztahů.

Nesouhlasné stanovisko vlády poukazuje především na tyto skutečnosti:
– povinnost předložit občanský průkaz platí pouze ve vztahu k orgánům veřejné moci, které však tyto údaje mohou získat z příslušných informačních systémů veřejné správy,
– pokud je způsobilost k právním úkonům omezena, nebylo by z občanského průkazu zřejmé, v jakém rozsahu; nový občanský zákoník ruší možnost úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům,
– uvádění těchto údajů by bylo zbytečné a navíc difamující.

Návrh ustál hlasování o zamítnutí v prvním čtení a byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Poslanci schválili rozšíření pravomocí Vězeňské služby.

Dne 3. 4. 2013 Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh novely zákona o Vězeňské službě a justiční stráži.

Návrh posiluje pravomoci Vězeňské služby mimo jiné tím, že
– rozšiřuje výčet donucovacích prostředků a upravuje jejich použití i v zařízeních mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb (nově např. elektronické zneschopňovací prostředky – tzv. TASER – či vytlačování pomocí vozidel a štítů),
– opravňuje připoutáním k vhodnému předmětu omezit volný pohyb osoby, která fyzicky napadá příslušníka Vězeňské služby nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk,
– umožňuje pořizování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů osob a věcí nacházejících se v objektech a prostorách Vězeňskou službou spravovaných a střežených

– upravuje působení příslušníků Vězeňské služby a občanských zaměstnanců Vězeňské služby v zahraničí (obdobně jako u příslušníků Policie ČR),

– zpřesňuje podmínky provozování hospodářské činnosti Vězeňské služby (zejména zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěných v ústavech pro výkon zabezpečovací detence).

Návrh bude postoupen Senátu.

Mezi významné dny se má zařadit památka Jana Palacha a narození Jana Ámose Komenského.

Dne 3. 4. 2013 Poslanecká sněmovna schválila poslanecký návrh novely zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Cílem návrhu je za významný den České republiky prohlásit 16. leden – Den památky Jana Palacha.

Přijatý pozměňovací návrh výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny mezi významné dny zařadil též 28. březen – Den narození Jana Ámose Komenského.

Neprošel naopak pozměňovací návrh poslance Ladislava Šincla, podle nějž by v případě, že svátek připadne na víkend, byl dnem pracovního klidu též nejblíže předcházející nebo následující pracovní den.

Zákon č. 245/2000 Sb. odlišuje tři kategorie pamětihodných dat:
– 7 státních svátků,
– 6 ostatních svátků,
– 9 významných dnů.
Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu, významné dny jsou dny pracovními.

Návrh bude postoupen Senátu.

Senátoři navrhují zpřísnit poslaneckou verzi návrhu zákona.

Dne 20. 3. 2013 Senát vrátil Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů s pozměňovacími návrhy.

Cílem návrhu je prolomit absolutní anonymitu některých akcionářů, která může být nástrojem korupce a legalizace výnosů z trestné činnosti.

Návrh upravuje změnu listinných akcií na majitele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie na jméno a s tím související povinnosti akciových společností․

Akciové společnosti budou mít tři možnosti:
1) akcie na majitele zaknihují u Centrálního depozitáře cenných papírů;
2) akcie na majitele imobilizují, tedy fyzicky uloží u banky;
3) pokud nedojde k žádné z výše uvedených variant, ze zákona se k 1. 1. 2014 akcie na majitele transformují na listinné akcie na jméno.

Více viz např. článek Moniky Kajánkové.

Senátoři navrhují novelizovat též zákon o veřejných zakázkách a zákon o podporovaných zdrojích energie tak, aby akciové společnosti se sídlem v České republice ucházející se o veřejné zakázky, resp. podporu v oblasti obnovitelných zdrojů musely mít výlučně zaknihované akcie. Zahraniční akciové společnosti budou muset dodat potvrzení o vedení evidence zaknihovaných akcií a v případě, že veškeré akcie zaknihovány nejsou, čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu.

Poslanci budou jednat o návrhu ústavního zákona o celostátním referendu.

Dne 26. 3. 2013 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu.

Konání celostátního referenda může podle návrhu iniciovat petice podepsaná nejméně 250 000 občany České republiky, kteří dosáhli věku 18 let. Vláda následně navrhne přijetí zákona o otázce předložené k rozhodnutí v referendu, v němž bude jednoznačně formulována otázka, o níž má být v referendu rozhodnuto. K platnosti rozhodnutí přijatého v celostátním referendu bude třeba účasti alespoň 50 % oprávněných občanů. Platná rozhodnutí přijatá v celostátním referendu budou závazná pro všechny orgány, které je v rámci své působnosti provedou.

Poslanec Jeroným Tejc na návrhu kritizoval jak způsob iniciace referenda, který je závislý na Parlamentu, příliš vysoký limit účasti pro platnost referenda a zejména úzký okruh otázek, o nichž lze hlasovat. Návrh (resp. výslovně důvodová zpráva) totiž počítá s referendem o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu (čl. 10a Úst má být lex specialis), tedy o otázkách moci výkonné, zatímco zákonodárnou pravomoc ponechává v plném rozsahu Parlamentu.

Návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru.

Ústavní žaloba proti Václavu Klausovi byla zastavena z důvodu uplynutí funkčního období.

Dne 27. 3. 2013 Ústavní soud usnesením zastavil řízení vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 17/13 o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky Václavu Klausovi.

Podle Ústavního soudu primárním účelem tohoto typu řízení je zbavit prezidenta republiky úřadu, nikoli podávat žalobci výklad objektivního ústavního práva.

Ustanovení § 98 odst. 3 ZÚS účinné od 8. 3. 2013 určuje: „Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu nebo že jeho funkce zanikla uplynutím doby, na kterou byl zvolen, není důvodem k zastavení řízení.“ Za situace, kdy znění účinné v době údajného spáchání deliktů výslovně neupravovalo případ uplynutí funkčního období, ale pouze vzdání se úřadu, Ústavní soud pomocí argumentu per analogiam ve prospěch žalovaného použil § 98 odst. 2 ZÚS upravující zastavení řízení v případě úmrtí prezidenta republiky.

K publikovanému usnesení připojila odlišné stanovisko soudkyně Ivana Janů, podle níž důvod zastastavení nebyl dán a Ústavní soud měl žalobu věcně projednat.

Dne 4. 3. 2013 Senát přijal usnesení, kterým schválil návrh na podání ústavní žaloby proti prezidentu republiky Václavu Klausovi pro velezradu. Žaloba prezidentovi vytýkala opakované jednání směřující proti svrchovanosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu tím, že prezident:
1) neratifikoval rozhodnutí Evropské rady ze dne 25․ března 2011, kterým se mění čl. 136 SFEU, pokud jde o mechanismus stability […]

Změna úpravy lhůt splatnosti zřejmě nastane ještě před účinností nového občanského zákoníku.

Dne 27. 3. 2013 Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh novely obchodního zákoníku, který nahrazuje stávající § 369a ObchZ.

Návrh implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Cílem návrhu je zlepšení platební morálky, jejíž deficit může zvláště v době hospodářské krize způsobit druhotnou platební neschopnost dodavatelů zboží a služeb.

Směrnice nově požaduje:
– maximální dobu splatnosti 60 dnů (základní lhůta zůstává na 30 dnech),
– zvýšení sazby úroku z prodlení (minimálně osm procentních bodů nad referenční sazbou ČNB),
– právo věřitele vymáhat po dlužníku též částku představující náklady na vymožení pohledávky v paušální výši,
– maximální ujednanou dobu trvání přejímky zboží nebo služeb 30 dnů.

Pravidla o výši úroku z prodlení a o paušální sazbě nákladů na vymáhání pohledávky budou upravena v nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

V novém občanského zákoníku je obdobná úprava již obsažena (§ 1963 NObčZ).

Vedle uvedených změn návrh řeší též legislativní chybu způsobenou zákonem č. 355/2011 Sb. spočívající v tom, že v § 38b ObchZ chybí ustanovení, jaké údaje se v případě rozdělení u nástupnické osoby zapisují do obchodního rejstříku.

Návrh bude postoupen Senátu.