Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil na tiskové konferenci dne 27. 8. představil svůj tým spolupracovníků a akční plán reformy justice spolu s nejdůležitějšími kroky, které hodlá v následujících šesti měsících realizovat.

Základní pilíře chystané reformy jsou:
1. Zjednodušení exekucí – tato agenda se přenese ze soudů pouze na exekutory. Bude také zrušeno formální nařizování exekucí soudy. Novela se nebude týkat opatrovnické agendy.
2. Zrychlení řízení u Nejvyššího soudu – nejvyšší soud má nyní 63 soudců a musí ročně vyřídit zhruba 8.700 věcí. Pod náporem jednotlivých případů Nejvyšší soud nezvládá svou roli sjednotitele judikatury, což je v rámci soustavy soudů jeho primární role. Ministerstvo proto plánuje omezení přípustnosti dovolání, a to jednak co do hodnoty předmětu řízení a dále jen na otázky zásadního právního významu.
3. Zrušení přísedících – potřeba senátního rozhodování v prvním stupni se v praxi ukázala jako nadbytečná, někdy dokonce protahuje a komplikuje řízení.
4. Snížení šikanózních návrhů na insolvenci – novelou insolvenčního zákona dojde k zavedení peněžité částky spojené s podáním návrhu, která bude sloužit jako jistina pro případnou náhradu škody, pokud by se návrh ukázal jako bezdůvodný.
5. Soudní poplatky – po téměř 10 letech dojde ke komplexní reformě zákona o soudních poplatcích. Zvýší se minimální poplatek (navrhujeme z původních 600 na tisíc korun), dále základní poplatek, který nyní činí 4 procenta z vymáhané částky, i paušálně stanovené poplatky (např. u rozvodu). Dojde také k redukci případů, na něž se vztahuje osvobození od poplatků. Celkově stoupnou poplatky v průměru o třetinu až polovinu.
6. Snížení advokátního tarifu – novelou vyhlášky o advokátním tarifu bude o dvacet procent snížená částka za každý úkon advokáta při obhajobě ex offo. Jde o dočasné opatření v důsledků finanční krize plánované na dobu jednoho roku.
7. Odškodnění za nehmotnou újmu – novela trestního řádu, která posílí práva poškozeného a umožní mu žádat náhradu nehmotné újmy přímo v trestním řízení, aniž by musel podstupovat samostatné občanskoprávní soudní řízení. Současná právní úprava umožňuje poškozenému žádat v trestním řízení pouze hmotnou škodu.
8. Zákon o obětech trestných činů – zcela nový zákon posilující hmotná i procesní práva oběti trestné činnosti, jehož prostřednictvím dojde k integraci roztříštěné právní úpravy postavení poškozeného do jediného zákona.
9. Novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže – novela zákona reagující na tzv. Kmetiněvskou výzvu má umožnit ukládání ochranného léčení zvlášť nebezpečným pachatelům trestné činnosti mladším patnácti let.
10. Novela zákona o státním zastupitelství – k posílení nezávislosti nejvyššího státního zástupce dojde například změnou systému jeho jmenování a stanovením délky funkčního období, během něhož bude moci být odvolán pouze kárným soudem a jen ze zákonem stanovených důvodů.
11. Novela „náhubkového“ zákona – novela trestního řádu, která odstraní kritizovanou právní úpravu omezující možnosti zveřejnění informací z trestního řízení o pachatelích, obětech, výsledcích dokazování, obsahu odposlechů apod. Kritériem, na jehož základě zákon umožní zveřejnění, bude převažující veřejný zájem.
12. Přísnější dohled nad činností znalců – rychlá novela zvyšuje dohled nad profesemi soudních znalců a tlumočníků, jejich odpovědnost a proces kárného řízení, který v současné době není upraven. Znalecké posudky dnes často fakticky rozhodují o výsledcích soudních sporů, znalci však za ně podle stávající zastaralé právní úpravy nenesou dostatečnou odpovědnost.
13. Snížení maximálního věku pro výkon funkce soudce a státního zástupce ze 70 let na 65 let – návrat k věkové hranici, která v ČR platila do roku 2002, souvisí se snižováním počtu soudců na úroveň obvyklou ve vyspělých evropských státech a zvyšujícími se nároky na soudce a státní zástupce (např. v oblasti elektronizace justice).