Dolní komora Parlamentu ČR pustila do druhého čtení vládní návrh zákona o mediaci. Cílem návrhu je především zavedení alternativního řešení konfliktů metodou rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení. Současně byl měl návrh zákona zajistit také odbřemenění soudů, možnost vyhnout se soudním sporům a řešit konflikt bez dlouhých čekacích lhůt, bez zbytečných finančních nákladů a bez zdlouhavé psychické zátěže stran.

Z hlediska vymezení samotného mediačního způsobu řešení konfliktu předkladatel vymezuje, že se jedná o metodu rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení konfliktů za asistence třetí neutrální strany, která vede jednání sporných stran k tvorbě vzájemně přijatelné dohody. Proces by měl mít zcela neformální charakter v jehož rámci jsou obě strany přítomny dobrovolně. Cílem procesu je pak jasně formulovaná, srozumitelná a prakticky uskutečnitelná dohoda, na jejíž podobě se podílejí všichni účastníci mediačního procesu, která má vždy písemnou podobu. Součástí finální dohody by měly být také konkrétní postupy řešení, rozdělení odpovědnosti, úkolů a sankcí za její nedodržení.

Důvody, na jejichž základě byl návrh zákona předložen a v prvním čtení projednán spočívají nejen v nutnosti zavedení právní úpravy tohoto institutu dle komunitární právní úpravy, ale také v celé řadě výhod, které by mělo zavedení legislativní úpravy mediace přinést. Na rozdíl od v současné době zásadně využívaného soudního řízení, ponechává mediace účastníkům kontrolu nad procesem řešení konfliktu a podobou konečného výsledku, měla by být časově a ekonomicky úsporná, protože probíhá bez dlouhých čekacích lhůt a zbytečných finančních nákladů a současně by měla snížit napětí, s kterým přicházejí účastníci k mediátorovi.

Vedle výhod je však nutné poukázat také na jisté nedostatky zmíněného procesu, které spočívají především v jeho omezené využitelnosti, neboť postup nelze aplikovat na všechny případy bez rozdílu. Znamená to tedy, že mediace je aplikovatelná v jistém spektru konfliktů, byť je toto spektrum velice široké. Mezi nevhodné konflikty k mediace jsou tedy řazeny např. konflikty týkající se základních lidských práv, konflikty s nárokem na odškodnění, situace, kdy jedna strana použije proti druhé straně hrozeb nebo fyzického násilí, či případy, kdy strana není ochotna dát k dispozici všechny relevantní informace nebo odmítá jejich objektivní ověření

Z hlediska cílů právní úprava sleduje zavedení možnosti rychle, efektivně, bez časové a ekonomické náročnosti a na základě dohody, tedy bez nepřátelských postojů, řešit konflikty.

Vedle vymezení mediace, jejího průběhu, postavení mediátora, stran mediace a veškerých povinností účastníků právní úprava obsahuje také odpovědnost mediátora, seznam mediátorů či úpravu pravomoci Ministerstva spravedlnosti, potažmo České advokátní komory, v oblasti mediace. Úplné znění navrhované právní úpravy lze nalézt na internetových stránkách Sněmovny s tím, že ve druhém, případně třetím čtení by se měli poslanci zabývat na další schůzi.