Nejvyšší správní soud („NSS“) odpověděl na spornou otázku použitelnosti kamerových záznamů pořízených soukromými subjekty pro potřeby dokazování v přestupkovém řízení. Kamerové záznamy pořízené soukromými subjekty lze za určitých okolností použít jako důkaz v přestupkovém řízení.

V dané věci byl řidič z Plzně uznán vinným, že porušením zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích spáchal přestupek (konkrétně při couvání narazil do jiného vozidla za sebou) a byla mu za to uložena pokuta 2 000 Kč. Žalobci se nelíbilo, že správní orgány opřely svá zjištění mj. o záznam kamerového systému sportovní haly, u níž k dopravní nehodě došlo, protože se domníval, že je to v rozporu s právem na ochranu jeho osobnosti.

Podle NSS je možné záznamy tohoto druhu principiálně použít. Dokonce za situace, kdy byl posuzovaný záznam pořízen v rozporu s předpisy chránícími právo na soukromí a další osobnostní práva, není nutně jeho použitelnost pro potřeby dokazování zcela vyloučena. „V těchto případech je ovšem nutno vždy přísně individuálně uvážit o legitimitě cíle, kterého má být prostřednictvím provedení tohoto důkazu dosaženo. Na straně druhé musí být posouzena přiměřenost užitého postupu. Jde tak nejen o posouzení konfliktu jednoho ze základních práv garantovaných Listinou – tedy práva na ochranu soukromí na straně jedné a zájmu společnosti na ochraně před deliktním jednáním, odhalení a potrestání takového jednání na straně druhé, ale především o konfrontaci práva na ochranu soukromí zaznamenané osoby s ústavně zaručenými právy osoby, která záznam pořídila. Například pro potřeby případně uplatňovaného nároku na náhradu škody způsobené protiprávním jednáním,“ uvedl k rozhodnutí soudce NSS Radovan Havelec s tím, že v takovém případě pak lze záznamy použít.