Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila v prvním čtení  na své 44. schůzi vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů. Na základě zahraničních zkušeností se navrhuje zavedení nového institutu dohody o vině a trestu do českého trestního řádu.

 Zásadní navrhovanou změnou je možnost státního zástupce sjednat s obviněným v rámci přípravného řízení dohodu o vině a trestu, kterou následně schválí soud. Dohodu o vině a trestu bude možné sjednat u všech trestných činů, pro které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. Tato úprava vychází z obdobných zahraničních úprav a upravuje zjednodušený postup v případech, kdy obviněný prohlásí, že se cítí být vinen skutkem, pro který je stíhán, a sjedná za účasti obhájce se státním zástupcem dohodu ohledně trestu, příp. ochranného opatření, a ohledně rozsahu a způsobu náhrady škody. Soud není návrhem na schválení dohody o vině a trestu zcela vázán, může jej odmítnout ze závažných procesních důvodů nebo může dohodu neschválit z důvodu její zřejmé nepřiměřenosti (právní kvalifikace, trest) nebo nesprávnosti (náhrada škody) a vrátit věc usnesením do přípravného řízení; v dalším řízení se ke sjednané dohodě, včetně prohlášení viny obviněným, nepřihlíží. V případě, že soud dohodu o vině a trestu rozsudkem schválí, uvede v něm výrok o schválení dohody o vině a trestu, a dále výrok o vině, trestu, případně ochranném opatření, a náhradě škody v souladu s dohodou. Obviněný se sjednáním dohody vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení a práva napadnout rozsudek odvoláním.

Od zavedení tohoto institutu se očekává zrychlení trestního řízení před soudem a současně i zjednodušení a zefektivnění trestního řízení. Urychlením vyřízení trestní věci sjednáním dohody o vině a trestu budou soudy mít větší prostor pro projednávání závažných trestných činů spáchaných v rámci organizovaného zločinu. Současně má nový institut představovat výhodu pro oběti trestných činů, které budou chráněny před sekundární viktimizací, protože nebudou muset svědčit opakovaně v řízení před soudem a nebudou tak znovu vystaveny stresu vyplývajícímu z veřejného projednávání všech detailů trestného činu, jehož se staly obětí.

Návrhem se nyní bude zabývat Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny.