Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v minulých dnech v prvním čtení projednala poslanecký návrh zákona o výživném. Cílem návrhu zákona je zavedení minimálního výživného, tabulek pro určování výživného, valorizace výživného a náhradního výživného.

Prvním novým institutem, který návrh zavádí, je minimální výživné. Na podkladě zahraničních úprav, kde tento institut již funguje, navrhovatelé předpokládají zakotvení minimálního výživného i v ČR. Návrh zákona předpokládá odstupňování výživného podle věku dítěte a stanovuje minimální výživné pro děti do 6 let ve výši 1400 Kč a pro děti od 6 let ve výši 1680 Kč. Toto výživné by měl být povinen platit každý rodič, který s dítětem nežije ve společné domácnosti.

Dalším navrhovaným institutem jsou tabulky pro určování výživného, jejichž cílem je pomoci odstranit současnou nejednotnost a arbitrárnost rozhodování o výši výživného, která je v rozporu minimálně se zásadou předvídatelnosti práva, stejně jako v řadě evropských zemí. I zde se předkladatelé inspirovali v zahraničí a předpokládají, že by tabulky mohly být založeny na zohlednění platu povinného rodiče a věku dítěte.

Valorizace výživného, jako další navrhovaný institut, by měla usnadnit situaci rodičům i soudům, protože by díky ní mělo odpadnout nebo se zjednodušit mnoho soudních řízení o změně výživného na základě změny poměrů. Lze také předpokládat, že by usnadnila situaci rodičů, kteří mají dítě v péči a kteří dnes iniciují většinu těchto soudních řízení.

Výživné by mělo být valorizováno v závislosti na míře inflace podobně jako částky životního minima.
Poslední zásadní změna spočívá v zavedení náhradního výživného. Návrh tedy předpokládá, že by náhradní výživné bylo nárokovou sociální dávkou pro případ, kdy povinná osoba neplatí výživné a exekuční řízení probíhá marně.

Úplné znění návrhu zákona lze nalézt na internetových stránkách Poslanecké sněmovny.