Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přehlasovala dne 9. 2. na své 13. schůzi senátní zamítnutí návrh zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Zákonem se zřizuje Úřad práce ČR se celostátní působností jako samostatná účetní jednotka.
Současné úřady práce jsou státní orgány s působností v oblasti zaměstnanosti a státní sociální podpory. Soustava úřadů práce je dvoustupňová s tím, že v prvním stupni působí 77 samostatných úřadů (s působností vymezenou územím okresu), kterým je nadřízeno ministerstvo. S touto organizační strukturou je podle předkladatelů spojeno několik problémů: nepružné řízení – ústředí řídí přímo 77 subjektů; finanční náročnost systému – každý úřad je samostatnou účetní jednotkou, má samostatné „obslužné“ útvary a samostatnou personální politiku; nejednotnost rozhodování a nejednotnost vnitřního organizačního uspořádání.
Schválenou novelou se zřizuje Úřad práce ČR a stanoví se jeho organizační členění a úkoly. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností a samostatnou účetní jednotkou se sídlem v Praze. Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí Úřad práce a je jeho nadřízeným správním úřadem. V Úřadu práce působí generální ředitelství, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Úřad práce plní úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a státní sociální podpory.
Cílem tohoto nového upořádání služeb zaměstnanosti je oddělit a posílit tvorbu legislativy politiky zaměstnanosti od její realizace, přenést řízení realizace politiky zaměstnanosti na specializovaný úřad veřejné správy, zlepšit komunikaci krajského úřadu práce s krajským úřadem a krajskou samosprávou, soustředit vybrané činnosti a úkoly úřadů práce na okresní úrovni na krajský úřad práce a zefektivnit tak výkon politiky zaměstnanosti, uspořit na personálních a vedlejších nákladech a využít těchto úspor k posílení výkonu kontrolní činnosti.
Novela zákona si vysloužila tvrdou kritiku na půdě Senátu i Poslanecké sněmovny. Cílem kritiky byla především centralizace úřadu s oslabením působnosti v odlehlejších částech ČR. Dále byl kritizován legislativní proces, během kterého neproběhlo standardní připomínkové řízení. Podle zpravodajů obsahoval návrh desítky legislativně-technických i gramatických chyb a evidentně byl připravován ve spěchu. Dále vznikly pochybnosti o předpokládaných finančních úsporách, naopak se objevily zmínky o zvýšených finančních nákladech na zřízení generálního ředitelství.
Návrh zákona byl přes tyto nedostatky prosazen vládní koalicí. Ministerstvo práce a sociálních věcí k němu již začalo připravovat opravnou novelu. K zákonu se nyní vyjádří prezident. Účinnosti nabude 1. 4. 2011.