Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila v prvním čtení dne 10. 2. na své 69. schůzi vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, (zákon o protikorupčních opatřeních).

S cílem přispět k potlačování korupce byl připraven návrh zákona o protikorupčních opatřeních, tzv. protikorupční balíček. Návrh zahrnuje úpravu institutu korunního svědka a protikorupčního agenta a úpravu použití odposlechů.

Předkládaný návrh institutu korunního svědka je novelizací trestního řádu a trestního zákoníku. Tento nový institut zahrnuje: 1. dočasné “přerušení trestního stíhání” obviněného, pokud se přizná k činu a podá informace o organizované kriminalitě, zaváže se vydat prospěch a nahradit škodu; 2. úplné “zastavení trestního stíhání” obviněného, pokud podá svědectví, které významně přispěje k objasnění organizované kriminality, vydá prospěch a nahradí škody a nedopustil od přerušení stíhání žádného úmyslného trestného činu. Tento institut je dle návrhu v zájmu jeho efektivní aplikace použitelný u všech zločinů (tedy trestných činů s horní sazbou minimálně 5 let), nelze jej tedy aplikovat na přečiny (trestné činy nedbalostní a se sazbou do 5 let). Společně s institutem korunního svědka je návazně novelizován i institut spolupracujícího obviněného.

Dalším institutem protikorupčního balíčku je tzv. protikorupční agent. Jeho použití předpokládá současné splnění řady podmínek dnes vymezených pouze judikaturou tak, aby využití oprávnění “předstírat zájem podílet se na trestném činu” bylo legitimní a nebylo zpochybňováno, či aby nebylo považováno za policejní provokaci. Podmínkou je, aby skutečnosti zjištěné v daném případě nasvědčovaly tomu, že by osoba spáchala takový trestný čin sama (tedy i bez účasti agenta). Jednáním agenta dále nesmí být vyvolán úmysl osoby trestný čin spáchat. Tyto podmínky však zákon dnes výslovně neobsahuje a praxe identifikovala potřebu jasně zakotvit zákonem hranice proaktivního jednání policistů v těchto situacích. Součástí návrhu je i úprava pojetí vyloučení trestnosti agenta, jejíž taxativní výčet skutkových podstat reaguje na požadavky praxe.

Třetí zásadní změnou je otázka nového restriktivního nastavení zákonných podmínek pro použití odposlechů telekomunikačního provozu a nasazení agenta podle trestního řádu. Nový trestní zákoník neplánovaně zvýšil horní hranici trestní sazby u zvlášť závažných trestných činů, které jsou mimo jiné podmínkou pro nasazení odposlechů či agenta, z 8 na 10 let. Tím došlo k velmi rasantnímu a tvůrci trestního zákona neplánovanému omezení možnosti použít tyto dva instituty, které jsou velmi efektivní v boji proti korupci a organizované trestné činnosti. Proto se navrhuje vrátit zmíněnou hranici na původních 8 let.