V rámci Mezinárodního roku biodiverzity představilo Ministerstvo životního prostředí dva vybrané druhy, které se dokonale přizpůsobily životu v blízkosti člověka. Vedle lípy upozornil náměstek ministra životního prostředí Tomáš Rothrőckl na nutnost chránit rorýse obecného. Ten žije v městském prostředí s lidmi často doslova pod jednou střechou.

Více než 95 % národní populace rorýse obecného hnízdí na lidských stavbách, a to jak v centrech měst, tak i v panelových sídlištích, kde ke hnízdění využívají především dutiny (např. ventilační průduchy) v podstřeší budov. „V letech 1989 až 2000 jsme zaznamenali jeho úbytek v Praze o 45% a podobně na tom jsou i ostatní velká města. Rorýs obecný dnes patří mezi zvláště chráněné živočichy,“ upozorňuje náměstek Tomáš Rothrőckl.

K velkému úbytku rorýsů žijících v těsném soužití s člověkem dochází i vlivem nešetrně prováděných rekonstrukcí budov. Pro rorýse je zcela zásadní zachování stávajících hnízdišť, případně zajištění jejich náhrady. Při rekonstrukci budovy je nejlepším opatřením otvory do dutin v podstřeší neuzavírat a ponechat je i nadále volně přístupné. V některých případech však tyto otvory zachovat nelze, pak je ideálním řešením instalace speciálních budek pro rorýse, tzv. rorýsovníků, které se mohou stát pro hnízdící rorýse adekvátní náhradou.

Vlastníkem takových rorýsovníků je nyní i Ministerstvo životního prostředí. Dva rorýsovníky, nainstalované na budově MŽP, jsou příkladem ideálního způsobu, jak vytvořit rorýsům náhradní či nové hnízdiště. Rorýsovníky jsou vyrobeny z osvědčeného materiálu – extrudovaného polystyrenu, který uvnitř budek zajistí stabilní podmínky pro uhnízdění rorýsů. Každý rorýsovník obsahuje 4 hnízdní komory – oba rorýsovníky tedy mohou hostit celkem 8 párů rorýsů.