Dne 18. 1. prohlásil Evropský soud pro lidská práva stížnost, v níž bylo namítáno porušení majetkových práv a zákazu diskriminace, za nepřijatelnou pro neslučitelnost ratione materiae s ustanoveními Úmluvy. O případu informuje na svých internetových stránkách Ministerstvo spravedlnosti.
Otec stěžovatelů uprchl v roce 1920 ze Sovětského svazu a usadil se na území bývalého Československa, kde získal status obdobný dnešnímu statutu uprchlíka. V roce 1938 požádal o udělení československého státního občanství, avšak z důvodu okupace Československa německou armádou a vzniku Protektorátu Čechy a Morava nebylo o jeho žádosti rozhodnuto. V roce 1946 byl stěžovatel zatčen sovětskými orgány a odvlečen do Sovětského svazu, kde byl do roku 1956 vězněn v gulagu. Po jeho návratu do Československa mu bylo uděleno státní občanství.
Po přijetí zákona č. 172/2002 Sb. se stěžovatelé domáhali odškodnění za odvlečení svého otce do Sovětského svazu, avšak jelikož tento zákon se vztahuje pouze na osoby, které byly v okamžik odvlečení československými občany, byla jejich žádost zamítnuta.
Evropský soud konstatoval, že státy požívají velkého prostoru pro vlastní uvážení, zda a za jakých podmínek přistoupí k odškodnění křivd, které se odehrály předtím, než ratifikovaly Úmluvu. V projednávaném případě Evropský soud neshledal v rozlišení na základě státního občanství ani ve skutečnosti, že nebylo přihlédnuto k okolnosti, že otec stěžovatelů požádal o udělení občanství ještě před svým zavlečením do Sovětského svazu, prvky svévole či nespravedlnosti. Jelikož tedy ani zákon sám ani následná rozhodnutí soudů stěžovatelům nepřiznávaly žádné majetkové právo, prohlásil jejich stížnost na porušení práva na pokojné užívání majetku za nepřijatelnou pro neslučitelnost ratione materiae s ustanoveními Úmluvy.
S ohledem na tento svůj závěr Evropský soud prohlásil za nepřijatelnou i námitku diskriminace na základě státního občanství, jelikož zákaz diskriminace zakotvený v článku 14 Úmluvy se vztahuje pouze na užívání práv zaručených Úmluvou. V projednávaném případě však stěžovatelé takovým právem nedisponovali.
