Senát Parlamentu ČR na své 10. schůzi projednal návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Cílem projednané právní úpravy je provedení harmonizace stávající právní úpravy s právem Evropské unie na úseku řidičských průkazů. V rámci projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně byla do návrhu vložena také změna v oblasti tzv. osoby blízké. S návrhem, jak byl poskytnut poslanci, Senát nesouhlasil a vrátil jej s pozměňovacími návrhy k dalšímu projednání Sněmovně.

Projednaná právní úprava v rámci zákona o silničním provozu především nově vymezuje skupiny řidičského oprávnění a podmínky pro jeho získání, zejména s využitím odstupňování minimálního věku žadatele o řidičské oprávnění podle vybraných skupin vozidel. Dále návrh modifikuje stávající požadavky na obsah zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a nově upravuje minimální technické požadavky na vozidla používaná při zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Jak již bylo uvedeno, v rámci projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně poslanci přidali také změnu v oblasti tzv. osoby blízké, kdy fakticky založili objektivní odpovědnost provozovatele vozidla za dodržení povinností řidiče a pravidel provozu na pozemních komunikacích při užití vozidla v silničním provozu za účelem eliminovat zneužívání zmíněného institutu a současně poslanci zakotvili i tomu odpovídající skutkovou podstatu přestupku majitele vozidla. V případě schválení by tedy již nebylo možné, aby se vlastník vozidla v případě přestupku odvolal na to, že přestupek mohla způsobit osoba jemu blízká, tedy fakticky se z tohoto přestupku majitel liberoval. Tuto právní úpravu však senátoři považují za protiústavní, přičemž s ní v tomto znění vyjádřili svůj nesouhlas a připojili k návrhu pozměňovací návrhy. O těchto návrzích a znění návrhu zákona by tedy dále měla opět rozhodovat Poslanecká sněmovna.