Senát Parlamentu ČR na své 25. schůzi projednal vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu je především zamezit podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů, které je vedeno nepoctivými úmysly. Senátoři však s tímto zněním nesouhlasili a s pozměňovacími návrhy jej vrátili Sněmovně.

Situace, které se návrh snaží čelit, spočívá především v podávání insolvenčních návrhů a vedení insolvenčních řízení s cílem jej zneužít, motivovaným zájmem poškodit jiného soutěžícího na pověsti, na možnosti ucházet se o veřejné zakázky, apod. V případech zneužití insolvenčního práva se může jednat o zcela zdravou společnost, která však z důvodu návrhu a s tím spojeného řízení může výrazným způsobem utrpět nejen na pověsti, ale tato situace se může také velice negativně dotknout stavu a fungování této společnosti. Takové jednání ve svém důsledku může, dle předkladatelů, deformovat podnikatelské prostředí.

S cílem řešit výše naznačený problém tedy návrh zákona přináší posílení principů odpovědnosti věřitelů za podávání insolvenčních návrhů za současného posílení ochrany dlužníků.

Novela tedy zpřesňuje postupy směřující k zajištění náhrady škody, ale také zavádí několik dalších možností, jak s takovým návrhem naložit. Nová právní úprava tedy přináší možnost soudu odmítnout insolvenční návrh věřitele pro zjevnou bezdůvodnost a současně stanoví, co se rozumí zjevně bezdůvodným podáním, stanovuje sankce věřiteli, který podal zjevně bezdůvodný insolvenční návrh či přináší možnost na návrh dlužníka vydat předběžné opatření ukládající insolvenčnímu navrhovateli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Vedle změny insolvenčního zákona návrh přináší také změnu občanského soudního řádu, kde dopadá do oblasti místní příslušnosti a upravuje také nově příslušnost věcnou.

Vzhledem k tomu, že s tímto návrhem senátoři neprojevili souhlas a vrátili jej s pozměňovacími návrhy Sněmovně, bude o něm dolní komora Parlamentu opakovaně jednat.