Senát Parlamentu ČR v minulých dnech na své schůzi projednal návrh zákona o mediaci a změně dalších zákonů. Cílem návrhu je legislativně zakotvit další z alternativních způsobů řešení sporů a tím poskytnout sporným stranám další alternativu řešení a také zajistit dílčí odbřemenění soudů. Senátoři k návrhu přijali několik pozměňovacích návrhů a předloha tedy bude opětovně putovat do dolní komory Parlamentu k posouzení.
Mediace je, nejen v rámci projednané právní úpravy definována, jako způsob pokojného řešení sporů, jehož cílem je dohoda. Prakticky to tedy znamená postup, kdy mediátor jako profesionální prostředník pomáhá znesvářeným stranám obnovit nebo zlepšit vzájemnou komunikaci a hledat způsob, jak vzniklé problémy vyřešit.
Cílem projednaného návrhu zákona je tedy legislativně zakotvit možnost řešení sporu stranami nejen prostřednictvím soudního či rozhodčího řízení, ale řešení dohodové s přispěním odborníka, tedy mediátora. Současně návrh zákona plní také povinnosti zakotvení tohoto dohodového řešení, určené právní úpravou na úrovni EU.
Sám návrh zákona je rozdělen do deseti částí, přičemž první část pojednává o samotné mediaci. Dle návrhu je třeba mediaci chápat jako proces, na jehož konci je v ideálním případě písemná mediační dohoda, uzavřená všemi stranami konfliktu a podepsaná mediátorem. Schválená dohoda však nebude oplývat přímou vykonatelností, avšak pro tyto účinky bude nutné využít notářského či exekutorského zápisu, příp. v rámci smírčího řízení schválení soudem. Z hlediska odpovědnosti za obsah dohody by měl být tento důsledek svěřen výhradně stranám konfliktu, nikoli tedy mediátorovi.
Dále návrh zakotvuje nejen povinnosti mediátora před a v průběhu mediace, ale také dílčím způsobem vymezuje její průběh. Vzhledem k tomu, že se jedná o proces neformální, je právní úprava soustředěna převážně na zahájení a ukončení mediace, nikoli na detailní úpravu průběhu. Zásadním prvkem probíhající mediace je však stavení promlčecích a prekluzivních lhůt.
Dílčí prostor návrh poskytuje také předpokladům na výkon mediační činnosti, kdy se věnuje tzv. zapsanému mediátorovi, podmínkám zápisu, ale také kontrolním a administrativním činnostem na tomto úseku. V této souvislosti je nutné podtrhnout, že zde je možné nalézt jakousi dvojkolejnost, kdy výše zmíněné činnosti dohledu, administrace a také zkoušení mediátorů by měla v případě, že mediátor bude současně advokátem, provádět Česká advokátní komora. V ostatních případech je k naznačeným činnostem nadáno Ministerstvo spravedlnosti.
V neposlední řadě návrh přináší také změnu postupu soudu v rámci soudního řízení, kdy tento by měl nově vedle snahy o uzavření smíru upozornit na možnost využití mediace podle zákona o mediaci. Současně návrh předpokládá také možnost soudu mediaci v dílčím rozsahu nařídit. Dále by měla návrh posoudit opět Poslanecká sněmovna.