Senát Parlamentu ČR projednal v minulých dnech návrh zákona, kterým se mění zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Projednaný návrh zákona zavádí změny do dvou oblastí rodinného práva, a to do oblasti práv a povinností rodičů k dítěti pro dobu po rozvodu a do oblasti popěrné lhůty otcovství manželem. Senátoři však se zněním návrhu jak jej schválila Sněmovna nesouhlasili a vrátili jej poslancům k dalšímu projednání s pozměňovacími návrhy.

První oblastí, kterou návrh zákona reguluje je otázka práv a povinností rodičů vůči dětem po rozvodu manželství. Současná právní úprava poskytuje soudu možnost rozhodnout, zda svěří dítě do společné, případně střídavé výchovy obou rodičů, či nikoliv. Návrh přináší změnu spočívající v zavedení odlišných podmínek pro nařízení každé ze zmíněných možností výchovy. Soud by tak měl střídavou výchovu nařídit vždy, jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem. Vedle toho je však nadále zásadním faktorem také zájem dítěte.

Pro společnou výchovu pak návrh podmiňuje dohodou rodičů, přičemž v případě, že je tento způsob řešení v zájmu dítěte, soud tuto dohodu schválí.

Co se týče posuzování zájmu dítěte, měl by tento být zkoumán především z hledisek vymezených v rámci stávající právní úpravy, tedy s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti, a se zřetelem na životní poměry rodičů. I nadále by soud měl při svém rozhodování přihlédnout rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a též k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů.

V druhé oblasti, které se návrh dotýká, tedy v otázce popření otcovství, návrh doplňuje do současné právní úpravy nové ustanovení, podle kterého došlo-li k popření otcovství, právní úkony učiněné otcem jako zákonným zástupcem zůstávají nedotčeny.

Hlavně však návrh zákona prodlužuje a upravuje lhůtu pro popření otcovství. Nově tedy bude moci manžel do šesti měsíců ode dne, kdy mu vzniknou důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, popřít u soudu otcovství. Nejpozději však může popřít otcovství do tří let od narození dítěte. Změnou je tedy dotčen především počátek této lhůty, který je nově navázán na vznik pochybností. Důvodem této úpravy je především rozhodnutí Ústavního soudu ČR, který současný právní stav v zákoně zakotvenou lhůtu označil za protiústavní.

V neposlední řadě návrh upravuje také možnosti Nejvyššího státního zastupitelství iniciovat řízení o popření otcovství, kde se naproti současnému stavu, kdy zastupitelství tento návrh může podat, mění podmínky na povinnost návrh podat.

Jak již bylo uvedeno, se Sněmovnou schváleným zněním senátoři neprojevili souhlas, ale návrh zákona poslancům vrátili s pozměňovacími návrhy. Senátoři návrhu vytkli především úpravu obou způsobů řešení péče o dítě, speciálně pak povinnost soudu ve stanovených případech rozhodnout, proto navrhují odpovídající ustanovení z návrhu vypustit. Dále by tedy o návrhu měla rozhodovat opět Sněmovna.