Senát Parlamentu ČR v minulých dnech schválil návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Změny spadají především do oblasti zákona o nemocenském pojištění, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákoníku práce, zákona o státní sociální podpoře, zákona o zaměstnanosti a dalších. Cílem návrhu je úspora prostředků státního rozpočtu v souvislosti s jeho návrhem pro rok 2011.

V rámci zákona o nemocenském pojištění návrh přináší především zrušení současné právní úpravy, která umožňuje, aby se osoba samostatně výdělečně činná mohla přihlásit k účasti na nemocenském pojištění zpětně až po vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Současně v této oblasti návrh předpokládá posunutí počátku podpůrčí doby pro poskytování nemocenského o jeden týden. Znamenalo by to tedy prodloužení období, po které v případě dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény poskytuje podle příslušných právních předpisů zaměstnavatel svému zaměstnanci náhradu mzdy, platu či odměny, a to ze současných 14 dnů na 21.

Výše nemocenského by se na základě návrhu měla změnit tak, že tato dávka nemocenského pojištění bude po celou dobu jejího poskytování činit za kalendářní den 60 % denního vyměřovacího základu.

V rámci zákona o pojistném na sociální zabezepčení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se předpokládají změny v úpravě týkající se vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, jejichž cílem je omezit dosavadní možnosti účelového využívání až zneužívání systému nemocenského pojištění OSVČ a současně jsou narženy změny v úpravě sazeb pojistného pro zaměstnavatele.

Dále by v této oblasti mělo dojít ke změně v úpravě týkající se maximálního vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného spočívající v tom, že jeho výše na úrovni 72násobku průměrné mzdy, která byla mimořádně stanovena pro období roku 2010, bude platit i pro rok 2011.

Pokud jde o zákoník práce, předpokládá návrh prodloužení doby, po kterou zaměstnanci při dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karanténě přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu, a to z dosavadních 14 kalendářních dnů na 21 kalendářních dnů.

Nově by také mělo být možné uzavírat dohodu o provedení práce pouze písemnou formou, pod sankcí neplatnosti při nedodržení písemné formy.

Dosavadní úprava odměňování zaměstnanců v rozpočtové sféře, týkající se systému platových tarifů, by měla být také podstatným způsobem změněna v tom smyslu, že zákoník práce jednak nebude vymezovat konkrétní počet platových stupňů v rámci platové třídy, a ponechá to na prováděcí právní předpis (nařízení vlády), rovněž tak nebude vymezovat ani žádné podmínky pro stanovení úrovně platů v rámci platových stupňů, a zároveň ponechá v zásadě zcela volně na prováděcí právní předpis (nařízení vlády) vymezení okruhu zaměstnanců, u nichž bude moci zaměstnavatel určit platový tarif v rozmezí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, nebo se kterými zaměstnavatel bude moci sjednávat smluvní plat (čl. V bod 4 a 5).

Další schválené změny spadají do oblasti zákona o  státní sociální podpoře, zákona o zaměstnanosti či zákona o sociálních službách.

Úplné znění schválené právní úpravy lze nalézt na internetových stránkách Senátu. Dále by měl návrh posoudit prezident republiky.