Senát Parlamentu ČR schválil dne 17. 6. na své 8. schůzi návrh zákona o volném pohybu služeb a doprovodný návrh změnového zákona. Návrhem se transponuje evropská směrnice, jejímž cílem je úplné otevření národních trhů služeb v EU.Zákon o volném pohybu služeb zavádí výslovné zakotvení práva přeshraničního poskytování služeb, tj. práva dočasně a příležitostně poskytovat na území České republiky služby bez českého oprávnění. Zákon obsahuje výslovné zakotvení následujících institutů:
– uznávání splnění povinnosti; je-li vyžadováno splnění určitých požadavků pro získání povolení k poskytování služeb a poskytovatel služeb už takové požadavky splnil v jiném členském státě, považují se tyto požadavky za splněné;
– uznávání dokladů o splnění určitého požadavku, pokud tyto doklady potvrzují splnění tohoto požadavku v jiném členském státě;
– uznávání pojištění; pokud je pro výkon předmětné činnosti nutné pojištění profesní odpovědnosti a poskytovatel služby doloží pojištění z jiného členského státu, je tato povinnost považována za splněnou;
– zřízení jednotných kontaktních míst, kde bude moci poskytovatel služeb jednak získat potřebné základní informace související se vstupem do podnikání, a dále mu zde bude zprostředkováno vyřízení potřebných formalit nutných pro zahájení činnosti, a to i elektronickou formou;
– tzv. procedura tichého souhlasu, tzn. zvláštní řízení, podle kterého v případech stanovených zvláštním zákonem vznikne oprávnění marným uplynutím lhůty. V případech, kde převažují důvody veřejného zájmu, není tato procedura zavedena.
Z hlediska legislativně-technického byla problematika rozdělena do dvou zákonů. Prvním je zákon o volném pohybu služeb, který obsahuje průřezové instituty, jež není možné nebo vhodné transponovat novelizací stávajících předpisů. Druhým je zákon, kterým se mění 36 zákonů v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb.
Společně se zákonem schválil Senát i usnesení, ve kterém žádá vládu, aby sledovala proces transpozice směrnice v jiných členských státech EU, aby byl zachován její reciproční charakter. Účinnost zákona je od 28. 12. 2009. Zákon byl předán prezidentovi k podpisu.
