Senát Parlamentu ČR schválil dne 8. 6. na své 9. schůzi vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Obětem trestných činů nemá být do budoucna nahrazována pouze majetková újma, ale již v rámci trestního řízení i újma morální a bezdůvodné obohacení.

Vedle rozhodování o vině a trestu, ovládaného principem oficiality, může v sobě trestní řízení zahrnovat i adhezní řízení, ve kterém je projednáván nárok poškozeného na náhradu škody. Tento postup má pro poškozeného význam zejména jako rychlé rozhodnutí o náhradě škody, přičemž narozdíl od standardního civilního řízení nevyžaduje od poškozeného zvýšené výdaje na úhradu soudního poplatku ani nesení důkazního břemene.

Trestní řád však připouští, aby adhezního řízení bylo využito pouze pro rozhodnutí o náhradě majetkové škody vyjádřitelné v penězích. Současný právní stav tedy neumožňuje, aby o nemateriální újmě, popř. o vydání bezdůvodného obohacení, bylo rozhodnuto přímo v trestním řízení. Poškozený se v těchto případech může domáhat přiměřeného zadostiučinění, popř. náhrady nemajetkové újmy v penězích, žalobou na ochranu osobnosti podle § 13 občanského zákoníku v civilním řízení nebo se může civilní žalobou domáhat vydání bezdůvodného obohacení. Této možnosti však poškození nevyužívají příliš často. Přirozenou reakcí na prožité trauma bývá snaha na celou věc co nejrychleji zapomenout a neprodlužovat tak dobu, kdy je toto trauma projednáváno před orgány veřejné moci.

Cílem předložené novely je umožnit, aby o náhradě nemajetkové újmy – shodně jako o náhradě majetkové škody – mohlo být rozhodnuto již v průběhu trestního řízení a aby předmětem adhezního řízení mohly být rovněž nároky poškozeného vyplývající z toho, že se trestným činem na jeho úkor pachatel bezdůvodně obohatil.

Při rozhodování v adhezním řízení bude nutno respektovat hmotněprávní ustanovení zvláštních předpisů, na kterých je uplatněný nárok založen a jimiž se také řídí. Výše nároku na náhradu nemajetkové újmy, pokud o ní bude soud rozhodovat v adhezním řízení, bude určena soudem na základě výsledku dokazování, přičemž poškozený bude mít povinnost uvést, z jakých důvodů a v jaké výši nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatňuje. Při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy se navrhuje postupovat shodně jako při rozhodování o náhradě majetkové škody. Pokud tedy bude pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestního stíhání, soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních. Na řízení ve věcech občanskoprávních odkáže soud poškozeného také se zbytkem jeho nároku, jestliže mu nárok z jakéhokoli důvodu přizná jen zčásti. Obdobně to platí i pro případy, kdy předmětem adhezního řízení bude nárok poškozeného na vydání bezdůvodného obohacení.

Zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Nyní se k němu vyjádří prezident.