Senát Parlamentu ČR v minulých dnech zamítl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Cílem návrhu je především vytvoření legálního prostoru pro možnost poskytování tzv. nadstandardní zdravotní péče pojištěncům, zvýšení regulačního poplatku za každý den poskytování ústavní péče, komplexní lázeňské péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách, dosažení optimalizace výdajů systému zdravotního pojištění v oblasti léčiv či prodloužení promlčecí lhůty pro vymáhání dlužného pojistného a penále.

V první řadě návrh zákona předpokládá změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde zavádí institut hrazené zdravotní péče ze zdravotního pojištění poskytované v  základní variantě, institut zdravotní péče poskytované v ekonomicky náročnější variantě a současně zakotvuje právo pojištěnce vybrat si zdravotní péči buď v rozsahu základní varianty nebo v rozsahu ekonomicky náročnější varianty, pokud ekonomicky náročnější varianta existuje. Zároveň návrh vymezuje také pojem a obsah institutu ekonomicky náročnější varianty, kdy jej označuje za péči, která je za takovou péči označena v příslušném prováděcím právním předpise. Vedle toho návrh zavádí povinnost pro zdravotnická zařízení před poskytnutím zdravotní péče, kterou lze poskytnout v obou variantách, pojištěnci nabídnout poskytnutí zdravotní péče v základní variantě a zároveň jej informovat o ekonomicky náročnější variantě, včetně výše příplatku na tuto variantu zdravotní péče.

Dále návrh rozšiřuje obecnou definici rozsahu hrazené zdravotní péče ze zdravotního pojištění o zdravotní péči, jejímž cílem je zmírnit utrpení pojištěnce a stanovuje, že pokud se Vojenská zdravotní pojišťovna sloučí s jinou zdravotní pojišťovnou a při tomto sloučení zanikne, přecházejí práva a povinnosti stanovené zákonem o veřejném zdravotním pojištění Vojenské zdravotní pojišťovně, jako i povinnosti stanovené Ministerstvu obrany a dalším osobám vůči Vojenské zdravotní pojišťovně, na nástupnickou zdravotní pojišťovnu.

Vedle zmíněného nově právní úprava zakotvuje, že léčivé přípravky, které obsahují v zákoně vyjmenované léčivé látky, se oproti dosavadnímu stavu budou plně hradit ze zdravotního pojištění jen v provedení nejméně ekonomicky náročném.

Návrh také zavádí výrazné zvýšení regulačního poplatku za každý den poskytování ústavní péče, komplexní lázeňské péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách nebo ozdravovnách, a to ze současných 60 Kč na 100 Kč.

Další dílčí pozornost je v rámci návrhu poskytnuta také časovému prostoru pro vydání vyhlášky, kterou Ministerstvo zdravotnictví stanoví hodnoty bodu, možnosti sjednat i jiný způsob úhrady léčivých přípravků při poskytování ústavní péče než paušální částkou, úpravě stanovování maximálních cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, způsobu stanovení výše úhrady podobného přípravku a prvního podobného přípravku či zpřesnění úpravy stanovení základní úhrady referenční skupiny.

V rámci zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění návrh předpokládá, že
zdravotní pojišťovna může při splnění zákonem stanovených podmínek na  žádost osoby samostatně výdělečně činné snížit výši zálohy na pojistném na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích či např. posouvá lhůtu, do které je Ministerstvo financí povinno na zvláštní účet hradit měsíčně pojistné za osoby, za které je plátcem pojistného stát.

V zákoně o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR ukládá návrh řediteli povinnost oznámit Správní radě skutečnosti bránící mu ve výkonu funkce ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky z důvodu střetu zájmů a pod.

Současně se návrh dotýká také dílčím způsobem zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách a zákona o Armádě ČR.

Vzhledem k tomu, že návrh byl Senátem zamítnut, bude se jím opakovaně zabývat Sněmovna.