Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v minulých dnech v prvním čtení schválila vládní návrh zákona daňový řád. Návrh zákona především reaguje na nedostatky stávající právní úpravy a jeho cílem je transparentnější a jednoznačnější úprava dosavadního postupu při správě daní s důrazem na snížení administrativní zátěže a posílení využívání elektronické podpory správy daní a komunikaci s daňovými subjekty, nikoliv o neodůvodněný zásah do vývoje uplynulých let.Hlavní ambicí projednaného návrhu zákona je především zajištění větší právní jistoty daňových subjektů i správců daně, neboť návrh reaguje na dlouholetou zkušenost s problémy interpretace původního zákona, která se projevuje jak rozdílným rozhodováním v obdobných případech krajskými soudy, tak i jednotlivými správci daně.
Dle předkladatele by navržená právní úprava měla představovat srozumitelný text založený na jednotné terminologii a systémových vazbách.
Návrh kodifikace si klade za cíl zejména vymezení a upřesnění použitých pojmů a jejich vazeb v jednotlivých institutech, což by mělo ovlivnit pozitivně některé opakující se spory o výklad procesního zákona, posílit právní jistotu adresátů norem daňového práva a vytvořit základ pro sjednocení terminologie v rámci daňového práva, vytvoření systematicky uspořádaného a přehledného textu, který umožní snadnou a přehlednou orientaci a který bude obsahovat pokud možno krátké a přehledné paragrafy a odstavce, které přispívají k větší čitelnosti textu, rozšíření základních interpretačních zásad uplatňujících se při správě daní v souladu s ústavním pořádkem, judikaturou a s reflexí obecných zásad činnosti správních orgánů obsažených ve správním řádu, při současném zachování zásad typických pro berní právo, zkvalitnění výkonu daňové administrativy a podpora klientského přístupu při jednání s daňovými subjekty.
Současně by návrh měl zajistit širší míru zapojení výpočetní techniky v návaznosti na projekt jednotné elektronické komunikace, přinést novou úpravu doručování koncipovanou tak, aby postavení adresáta bylo totožné s obdobnými modely v jiných procesních řádech a zamezilo se možným obstrukcím a vyhýbání se doručení, posunout splatnost daně ve výši, která byla stanovena nad rámec tvrzení daňového subjektu, až za právní moc rozhodnutí, přinést změnu v systému opravných a dozorčích prostředků, kde se rozšířil specificky daňový postup umožňující podání dodatečných daňových tvrzení na nižší daň na úkor obnovy řízení, což daňovým subjektům umožní účinněji brojit proti případným nesprávným platebním výměrům, a to po celou dobu, po kterou je možno daňovou povinnost měnit, či zavést změnu oproti současnému přístupu k odůvodnění rozhodnutí ve smyslu zakotvení obecného požadavku, že každé rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění, nestanoví-li zvláštní úprava jinak,
jednoznačné nastavení lhůty pro stanovení daně, která ohraničuje prostor, do kdy lze zvyšovat i snižovat daňovou povinnost.
V neposlední řadě návrh zákona předřazuje prioritu úhrady daně před její příslušenství, které daňovému subjektu umožní uhradit nejprve dlužnou daň a eliminovat tak vznik dalšího úročení, zavádí jednoznačná pravidel pro možnost opakování daňové kontroly, podstatně a, dle předkladatele, racionálně omezuje subsidiární použití občanského soudního řádu při daňové exekuci, tak, aby byly odstraněny pochybnosti, které důvodně vznikaly při aplikaci správními úřady těch oprávnění, která stanovil občanský soudní řád pro soudy a soudce apod.
Úplné znění návrhu zákona lze nalézt na internetových stránkách Sněmovny. Dále by se návrhem měla Sněmovna zabývat ve druhém čtení
