Poslanecká sněmovna v minulých dnech na své 30. schůzi ve třetím čtení schválila vládní návrh občanského zákoníku. Schválený návrh zákona by měl zcela nahradit současnou právní úpravu obsaženou několika zákonech, která již neodpovídá současnému stavu ve společnosti. Návrh zákona neupravuje jen oblast občanského práva, ale zahrnuje soukromé právo jako celek, čemuž také odpovídá jeho rozsah. Návrh klade především důraz na význam osobnostních práv, podporu svobodné vůle či celkovou změnu koncepce civilního práva.

Hlavním důvodem vzniku nové právní úpravy je především skutečnost, že v současné době platný občanský zákoník vznikl v roce 1964 a v současné době, byť opakovaně novelizovaný, již nevyhovuje současným podmínkám a situaci ve společnosti. Platný občanský zákoník tak neposkytuje dostatečnou ochranu a preferenci svobodné vůle občanů a současně také neupravuje veškeré oblasti, které je třeba legislativně upravit.

Nová právní úprava by tedy měla napravit výše naznačené nedostatky a zajistit tak komplexnost a systematičnost soukromoprávní úpravy, její zjednodušení a také zpřesnění.

Z hlediska struktury je návrh zákona rozdělen do pěti částí, přičemž první z nich je věnována právnímu postavení člověka jako jednotlivce, druhá pojednává o rodinném právu, třetí se týká absolutních majetkových práv, čtvrtá majetkových práv relativních a v páté části je možné nalézt ustanovení společná, přechodná a závěrečná.

Hlavní změnou, kterou návrh zákona přináší je tak především konkrétní vymezení zásad soukromého práva, podpora autonomie vůle a prohloubení dispozitivnosti právní úpravy a také rozšíření aplikace relativní neplatnosti právního jednání na úkor v současné době preferované neplatnosti absolutní.

Dále návrh klade větší důraz na úpravu osobnostních práv, opouští od úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům a také zavádí pojem „svéprávnost“. Kromě toho schválená právní úprava také přikládá větší důraz na přání osoby omezené ve svéprávnosti, přináší jednotnou úpravu závazkového práva v soukromoprávní oblasti či zařazuje do občanského zákoníku i ty smlouvy, které v současné době stojí mimo občanský i obchodní zákoník. Výraznou změnou představuje také nové pojetí věci, zvířete či sjednocení principu ochrany dobré víry nabyvatele při nabytí vlastnictví od nevlastníka. Další změny spadají také do oblasti vlastnického práva k nemovitostem, konkrétně pozemku a stavby, či do oblasti dědického práva, kde je posilována vůle zůstavitele při rozhodování o jeho majetku.

V případě finálního schválení návrhu zákona by měla nová právní úprava nabýt účinnosti počátku roku 2014. Dále by jej měl posoudit Senát s tím, že úplné znění lze nalézt na internetových stránkách Poslanecké sněmovny.