Vláda ČR schválila novelu trestního řádu z dílny ministerstva spravedlnosti, která si klade za cíl odstranit nejpalčivější praktické problémy ve stávajícím vazebním řízení. Dále rozšiřuje využitelnost nástrojů, které mají orgány činné v trestním řízení k dispozici při odhalování korupce, zejména odposlechů a agenta. Výslovně také umožňuje využívat v trestním řízení videokonference.

Novela posiluje práva obviněného ve vazbě tak, že zakotvuje novou formu vazebního zasedání, v němž bude obviněnému umožněno „být slyšen“ (hearing). Obviněný se bude moci osobně vyjádřit k dalšímu trvání své vazby, a to nejen na základě jeho žádosti o propuštění z vazby, ale i tehdy, pokud soud bude o trvání vazby rozhodovat z úřední povinnosti. Osobní přítomnost obviněného v souvislosti s rozhodováním o vazbě je významnou zárukou proti porušování jeho práv.
Nová úprava také zdůrazňuje povinnost orgánů rozhodujících o vazbě zkoumat, zda vazbu nelze nahradit jiným opatřením. Výslovně se stanoví, že při nedodržení lhůt stanovených pro přezkoumání důvodnosti trvání vazby musí být obviněný neprodleně propuštěn na svobodu.
Novela rovněž reaguje na požadavek z praxe, aby došlo k odbřemenění orgánů rozhodujících o vazebních otázkách – v míře, která je přípustná z hlediska ústavně zaručených práv osob ve vazbě. Podle platné právní úpravy musí soud (státní zástupce) rozhodovat o dalším trvání vazby ve lhůtách, které stanoví zákon. Zároveň je ale soud povinen rozhodovat i o žádostech o propuštění z vazby, které obvinění opakovaně podávají. Značný počet vazebních přezkumů u téhož obviněného vede k cirkulaci spisů mezi státními zástupci a soudy prvního a druhého stupně, což zpomaluje a prodlužuje celé vazební řízení. Novela proto navrhuje prodloužit lhůtu, ve které je zapotřebí rozhodnout o dalším trvání vazby, a to ze stávajících 3 měsíců na 6 měsíců. Návrh počítá i s prodloužením doby, v níž může obviněný opakovat svou žádost o propuštění z vazby, ze 14 dnů na 1 měsíc od právní moci posledního předchozího rozhodnutí o dalším trvání vazby. Pokud však obviněný v žádosti uvádí nový důvod pro propuštění, může ji podat kdykoliv bez omezení.
Novela také rozšiřuje podmínky pro použití odposlechů a agenta v trestním řízení obdobně, jako tomu bylo v právní úpravě před nabytím účinnosti nového trestního zákoníku. Odposlechy a agenta lze využít v řízení o zločinech s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let (tedy nikoliv deset let, jako je tomu nyní), v řízení o trestných činech, k jejichž stíhání zavazují ČR mezinárodní smlouvy, a v řízení o korupčních trestných činech.
Navržená úprava rovněž zavádí možnost využít v trestním řízení videokonference, zejména při provádění výslechů zastrašovaných svědků a zvlášť zranitelných obětí trestných činů, například dětí. Toto opatření zabrání bezprostřednímu kontaktu zranitelných obětí s pachatelem, což odborníci dlouhodobě doporučují.