Ministerstvo pro místní rozvoj („MMR“) předloží na příštím zasedání Vlády ČR (26. 10.) ke schválení návrh novely zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Cílem navrhované úpravy je urychlit a snížit ceny výstavby technické infrastruktury, která je budována ve veřejném zájmu.

Zákon stanoví podmínky, za jakých mohou být získávány pozemky pro stavbu objektů ve veřejném zájmu. Na samotné podstatě zákona se nic nemění. Podat návrh na vyvlastnění může investor až po té, kdy se neúčinně pokusil získat potřebné pozemky dohodou. „Neúčinnost tohoto pokusu musí jasně prokázat investor, jinak k vyvlastnění nesmí dojít,“ doplňuje Miroslav Kalous, náměstek ministra pro místní rozvoj. Samotný proces stavebním úřadem nařízeného vyvlastnění je až mezním krokem a soud jej nepotvrdí, pokud nebude prokázáno, že nebylo možné dojít ke shodě například z důvodu přemrštěných cenových nároků.

Obdobně jako novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury úprava předkládaná MMR mění způsob stanovení výše náhrady za případné vyvlastnění. Zatímco dosud měl vyvlastňovaný jistotu, že získá náhradu nejméně ve výši 420 Kč za m2, což byl základ pro jeho vyjednávací pozici, nově by výše náhrady měla být stanovena podle skutečného stavu užívání pozemku v době jejich ocenění pro vyvlastnění. „Jedná-li se o pole či louku, musí tomu odpovídat i cena, a ta se dnes pohybuje okolo 16 Kč za m2 a méně. Je-li předmětem vyvlastnění stavební parcela, musí výše náhrady odpovídat hodnotě stavební parcely, v tomto případě je cena samozřejmě řádově vyšší,“ uvedl Miroslav Kalous. Před přistoupením k vyvlastnění bude investor oprávněn navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 % vyšší oproti jeho aktuální ceně.

Návrh novely také zavádí oddělení procesu vyvlastnění a stanovení přiměřené náhrady. Pokud se jedna ze stran odvolá proti výši náhrady určené soudem, na samotné vyvlastnění a tudíž na realizaci stavby ve veřejném zájmu to již nebude mít vliv.